Henry Chinaski, Bukowského alter ego, se v románu Ženský objevuje v roli stárnoucího uznávaného spisovatele, a jak už napovídá sám název, prochází celou řadou vztahů s příslušnicemi opačného pohlaví (adjektivum "něžný" v tomto případě není na místě).
Slovní ohňostroj v neopakovatelném podání ostravského baviče.
Jiskření významů, slovní hříčky a kotrmelce – to všechno zasazené do každodenního života i výjimečných, nejednou absurdních příhod.
Třísvazkový dvojjazyčný komplet přináší kompletní Dylanovy texty od počátku jeho kariéry do současnosti, tj. od alba Bob Dylan z roku 1961 po poslední autorské album The Tempest z roku 2012, a k tomu ještě texty písní nezařazené na studiová alba.
Kniha představuje dosud nejrozsáhlejší výbor Chlebnikovovy poezie v češtině. Překladatelé přeložili (až na výjimky, jakou je například palindromická báseň) všechny Chlebnikovovy verše z tohoto zásadního období autorovy tvorby.
Mezi squaty a kostely, dlažebními kostkami a neodkladnými touhami, mezi dopolední kocovinou a archetypy, které lze nahmatat jen v bezčasí. Tam všude pronikají Sosoiovy verše, beznadějně poetické a zároveň místy vulgární.
Města nejsou jen bydlištěm lidí, jsou také domovem zvířat, ptáků a rostlin. Právě těm je věnována třetí sbírka Marie Iljašenko (nar. 1983), doprovázená ilustracemi ukrajinské výtvarnice Mariko Gelman
Čekáte, co z toho bude? Tak teď jste se dočkali! Slovy z textu Vaška z Aše vězte,
je tato kniha reprezentativním sborníkem české slam poetry, který reflektuje její
vývoj od roku 2003 až k 20letému výročí v roce 2023.
Tři básnické sbírky psané od přelomu let 1953/1954 a poprvé vydané v šedesátých letech – Utkvělé černé ikony (1965), Stránky z deníku (1968) a Samosoud (původně Lynč, 1968).
Debutová sbírka českobudějovické rodačky Anny Gažiové (1999), která na sebe stihla upozornit už v roce 2017, kdy ve své kategorii vyhrála děčínskou Literární cenu Vladimíra Vokolka.
Pustá země je pravděpodobně nejvlivnější básnickou skladbou 20. století, přinejmenším v kontextu anglofonní poezie. T. S. Eliot ve své útlé knize z roku 1922 zcela mimořádným způsobem navazuje na několikatisíciletou tradici světové literatury.
Sbírka Smrad škvařeného fousu je nesporným vyvrcholením dosavadní autorovy básnické tvorby. Dosahuje v ní - tu veršem volným, tu vázaným, vždy však na nejmenší možné ploše - oproštěnosti takřka zenové.
Frantovo pole a jiná čtrnáctiverší je další básnická sbírka v níž na sebe renomovaný autor bere nelehký úkol, když se na ploše sedmatřiceti jazykově vycizelovaných básní ohlíží za zásadními okamžiky celého svého života i za celým dvacátým stoletím.
Ačkoli se Jack Kerouac proslavil především jako prozaik, psal také vynikající poezii – mnozí literární historici jsou dokonce toho názoru, že Kerouacovy básně jeho prózu co do kvality předčí.
Strhující autorské výstupy, zhmotnělé už potřetí v básňovém almanachu, jejichž společným jménovatelem je dramaticky recitační divočina zvaná slam poetry.
