Kniha zachycuje české země na pomezí druhé světové války jako prostor nekontrolovatelného kolektivního násilí. Celkový pohled propojuje s podrobnými svědectvími a vzpomínkami.
Kompletní přehled vývoje a organizace německých protitankových jednotek, známých jako Panzerjäger, od jejich počátků za první světové války, přes jejich vývoj v meziválečném období až po první nasazení během blitzkriegu a invaze do Sovětského svazu.
Kniha Na obranu dějin představuje v Evansově díle zdánlivou výjimku. Ve skutečnosti však odráží jeho hlubokou znalost moderního dějepisectví a soudobých teoretických přístupů.
Dodnes se okolo expedice z let 1938/1939 odvíjejí mnohé spekulace. Peter Meier-Hüsing před námi předestírá historii a dohru tohoto podniku a přidává k tomu kritické poznámky o ideologickém pozadí, které vedlo ke vzniku této expedice.
Publikace se věnuje méně známému řemeslnému fenoménu, jehož minulosti, sociálním a kulturním souvislostem existence byla doposud věnována jen malá pozornost. Kniha zpřístupňuje výsledky několikaletého historicko-etnologického výzkumu.
Vladimír Krejčí pracoval v těsné blízkosti šéfa firmy deset měsíců, od září 1938 do června 1939. Právě v tomto pohnutém období líčí každodenní život v blízkosti Jana Antonína Bati, svérázného ředitele obuvnického koncernu.
Robert Gies byl lépe informován o dění v protektorátu než sám K. H. Frank a jeho reálná moc byla obrovská. Gies stál rovněž za tzv. úklidovými opatřeními prováděnými nacisty na konci války, dohlížel na ukrytí „štěchovického archivu“.
Byla to sametová revoluce nebo převrat? Spontánní výbuch zlosti národa nad nepodařeným socialistickým vývojem země a neurvalým bitím studentů nebo zákulisní hra tajných služeb z východu i západu?
Kolaps východního bloku: invaze Albánců na luxusní pláž, strhávání soch, podvedené postavy z budovatelských obrazů, zdrcující debaty o zakladateli vědeckého socialismu, který vše sleduje s rodinou v televizi.
Válka je ústředním tématem odborného záběru profesora Ivana Šedivého a jí také věnovali pozornost autoři většiny příspěvků otištěných v této kolektivní monografii.
Kniha přináší přímá svědectví studentů o událostech 17. listopadu 1989 na Národní třídě, o studenstké stávce, ale také jejich vzpomínky na život za socialismu.
Označení Studená válka 2.0 je významovou zkratkou. Studená válka pohasla po roce 1989, ale mocenské napětí se začalo projevovat opět od druhé poloviny 90. let 20. století.
Kniha Ten den – 17. listopad 1989 má současným čtenářům umožnit toto zásadní datum „zažít“ alespoň zprostředkovaně. Věříme, že tak dokážeme toto výročí zpřítomnit a přiblížit dnešku odkaz revolučních dnů.
