Kniha osobních vzpomínek na Jaroslav Haška z pera jeho dlouholetého přítele a spolupracovníka. E. A. Longena vystihuje Haškovu povahu, životní názory i způsob práce.
Průřez tvorbou známého kreslíře a vývarníka publikovanou v Respektu a v příloze Orientace Lidových novin. Představuje také jeho obrazy, které si maluje sám pro sebe. Kresby jsou doprovázeny krátkými texty, které objasňují některé zobrazené souvislosti.
Kniha je autobiografií nejvýznamnějšího ruského medievalisty 20. století, v níž autor velmi kritickým způsobem mapuje ovzduší intelektuálního života v sovětském Rusku.
Vonnegutův nejčernější román pojednává o člověku, který v dětství nešťastnou náhodou zastřelil těhotnou ženu a v pozdějším životě se k této tragické události - a fatálnímu provinění - musel chtě nechtě neustále vracet.
Po dětmi a jejich rodiči oblíbených knížkách Veliký tůdle a Příšerky a příšeři je Šišatý švec a myšut zřetelnějším návratem k anglickým říkadlům jako k trvalé inspiraci básníka, spisovatele a překladatele Pavla Šruta.
Vzpomínky mosteckého rodáka Huberta Sigmunda zachycují jeden z nejtemnějších úseků moderních českých dějin a zároveň tragické vyústění mnohasetletého soužití Čechů a Němců v naší zemi.
Společenstvo Prstenu je rozděleno. Frodo a Sam pokračují ve svém putování podél Velké řeky Anduiny sami - tedy až na tajemnou postavu, která se krade za nimi a sleduje každý jejich krok.
Kniha Tři studie o době Karla IV. představuje volný triptych navzájem myšlenkově provázaných studií, jež se pokoušejí na několika příkladech zachytit konkrétní problémy jak Karlovy osobnosti, tak doby, v níž žil.
Nové, samostatné vydání lyrizovaného románu z roku 1930. Ústřední dvojice postav této knihy symbolizuje základní antinomii Hessova díla: protiklad člověka duchovního a člověka smyslového.
Velmi rozsáhlý román je příběhem trojice žen, Gity, Jany a Evy, které se poznaly v dětství a jejichž osudy se překříží ještě po dvaceti letech, v období konce osmdesátých let.
Práce předního českého historika věnovaná československo-německým vztahům v letech 1945–1948 představuje příspěvek k historii poválečné československé zahraniční politiky a analýze vztahu čs. státu a poválečného Německa.
Příběh Judith, mladé dívky z chudého předměstí Barcelony, která se shodou náhod dostane do blízkosti obdivované slavné autorky ženských románů a obrátí tím – a nejen svůj – život úplně naruby.
Román volně navazuje na příběh jednoho z nejkrásnějších autorových románů – na Šošu. Děj se odehrává už po válce v New Yorku, kam se podařilo uniknout před peklem druhé světové války vypravěči Šoši Aronu Greidingerovi.
Milostný příběh mezi jednonohým Alakarem Macodym a moderátorkou a básnířkou Vernou Albrechtovou je především magickou a ironickou poutí do vzpomínek obou milenců.