Kniha zpracovává doposud neznámou problematiku pronásledování židovského obyvatelstva české i německé národnosti v bývalých pohraničních oblastech Československa v období, kdy byla tato území násilně přičleněna k třetí říši.
Soukromý detektiv Brodie objeví tři „mrtvé“ případy a dovede všechny kauzy, které se začnou vzájemně prolínat, k rozuzlení. Není to happy end, ale morální rámec všech případů zaujme jak čtenáře psychologických románů, tak napínavých detektivek.
Mirko Frýba byl léta učitelem a přátelským rádcem žáků v Asii, Americe, Evropě a zejména v České republice. Vyučoval svěžím způsobem buddhistické techniky zvládání života a meditace.
Vonnegutův nejčernější román pojednává o člověku, který v dětství nešťastnou náhodou zastřelil těhotnou ženu a v pozdějším životě se k této tragické události - a fatálnímu provinění - musel chtě nechtě neustále vracet.
Asi každý v sobě chová slova, která by chtěl před někým vyslovit, ale z nějakého důvodu to nejde. Holoubek Bolu zjistil, že k tomu, aby něco řekl, ještě nemusí mluvit. Zjistil, že ticho je také velmi kouzelné.
Na podzim roku 1975 požádala Patočku skupina literárních vědců, aby pojednal o souvislosti mezi fenomenologií a strukturalismem. Přednášky proběhly v soukromí mezi listopadem 1975 a lednem 1976.
Poslední číslo roku 2024 je zaměřeno na výrazné osobnosti světové kinematografie: Mohammad Rasoulof, Lisandro Alonso, Jean Eustache nebo Alain Guiraudie; vybrané překladové texty sledují podobnou trajektorii.
Kniha o životě slavného filozofa, matematika, astronoma a fyzika Galilea Galileie (1564–1642). Narodil se „s hvězdami v očích“ v italské Pise a už od dětství projevoval velkou zvídavost a bystrou mysl.
Kniha líčí příběh státu, který je navzdory očekávání už tak dlouho úspěšný, ale přesto čelí hrozivým – někdo by řekl neporazitelným – nepřátelům a překážkám.
Román Je matka mrtvá přináší intenzivní, horečně a úsečně vyprávěný příběh o tom nejbližším, a přitom nejsložitějším mezilidském vztahu. Vypráví o touze po blízkosti, pochopení a přijetí, ale také o touze po seberealizaci, nezávislosti a svobodě...
S vědomím absurdity situace a dramatu lidské existence v okolnostech vrcholného stadia genocidy, popisuje Pavel Fischl ve své autobiografické novele martyrium v továrně na smrt, kam byl ve 22 letech deportován z Terezína.
