Kniha se zabývá českým politickým systémem v období druhé Česko-Slovenské republiky (1938–1939). Představuje odchylku málo známých českých politických dějin a implicitně i explicitně pojednává o české demokracii.
Význačný starověký indický kodex mravů a správného chování kastovní indické společnosti, který ji řídil po tisíciletí až do novověku - důležitá literární památka pro studium náboženství, historie a práva.
V bilingvinní podobě sanskrt - čeština.
Soubor Caesarianae přináší tři pozoruhodné řeči, které Cicero přednesl před vítězem občanské války, samotným Gaiem Iuliem Caesarem, a ve kterých ho žádá o milost pro ty, kdo stáli – tak jako řečník sám – na straně poražených.
Kristina Pisánská (1364–1430), která se díky svému otci lékaři pohybovala několik let na pařížském francouzském královském dvoře, patří k prvním ženským intelektuálkám, jež ve svých literárních textech reflektovaly problematiku života žen.
Na fotografiích z Fotoateliéru Seidel, ale i jiných autorů, je zachycena dávná podoba Českého Krumlova, jeho pitoreskních uliček i obyvatel v závěru 19. a v první polovině 20. století. Kniha obsahuje více než 400 fotografií z let 1860–2018.
Kniha "Osudové chvíle Československa - obrazový příběh století" je vytvořená z unikátních autorských fotografických kolekcí, která vypráví dramatický příběh našeho státu od první světové přes druhou světovou válku...
V Shapirově nebývale živém líčení můžeme sledovat, co Shakespeare v roce 1599 četl, jaké hry viděl a s kým spolupracoval, stejně tak jako dějinné události, které hýbaly alžbětinskou Anglií.
Kniha zevrubným způsobem pojednává o specifických podobách ženské zbožnosti především v období 13. a 14. století. Pronikavě přitom ukazuje, jak byla ženská zbožnost a ženská askeze provázána s ženským vztahem k jídlu.
Velehrad na křižovatkách evropských dějin – katalog tří nových stálých expozic v obnoveném velehradském areálu – se obrací na návštěvníka otevřeného hodnotám, k poutníkovi s duchovní a ekumenickou citlivostí, ...
Kniha významného českého historika Jana Galandauera čtivě, ale současně zasvěceně přibližuje dějiny Národního památníku na Vítkově, tvořícího jednu z dominant Prahy.
Kniha popisuje faktické osudy, zahrnující prožitky, myšlenky, postoje, (někdy filozofující) názory, lásky, koníčky a i smrt, skoro čtyř generací s židovstvem spřízněných Čechů, nezapletených ve spolupráci ani s nacistickou, ani komunistickou mocí.
Morová nákaza byla nejen zdrojem paniky, drastických sanitárních opatření či morálního sebezpytování, ale představovala i složitý lékařský problém. Od vrcholného středověku do období osvícenství vzniklo na toto téma nesčetně traktátů.
Kniha vyznačující se poutavou formou a poetickým jazykem hledá cestu ke kultuře a mentalitě středověku prostřednictvím mytologických a dobrodružných vyprávění, která vznikala kolem základní osy pověsti o zakleté Meluzíně a rytíři Raymondinovi.
Monografické zpracování F. Čajky je věnováno církevněslovanské legendě o svaté Anastázii, původně staroslověnskému překladu latinské předlohy, která je zachována v rukopisech ze 14.–18. století ruské a srbské provenience.