Žijící legenda a průvodce sérií Zázračná planeta z produkce BBC, sir David Attenborough, vypráví příběh začátku své kariéry přírodovědce, dokumentaristy a popularizátora.
Kniha se zabývá osobností Jiřího Muchy v kontextu dějin 20. století a nahlíží jej nejen jako spisovatele, ale jako překladatele, cestovatele, propagátora díla svého otce Alfonse Muchy.
Stal se z něj symbol nezlomné vůle, výjimečných
schopností a naděje na úspěch. Aleš Svoboda se
v listopadu 2022 oficiálně stal astronautem Evropské vesmírné agentury.
Memoáry litevské lékařky Dalii Grinkevičiūtė (1927–1987) pocházejí z různých časových období, některé vyšly už za jejího života, nikoli však v Litvě samotné...
Pravomil Raichl se na začátku 2. světové války, při pokusu o překročení hranice Sovětského svazu, dostal do Gulagu, pak jako československý voják bojoval a došel z Buzuluku až do Československa.
Kniha představuje sérii rozhovorů s ruskými emigranty, které doplňují komentáře autorky, citace z dobového československého či později českého tisku a vybrané fotografie z archivu respondentů.
S vědomím absurdity situace a dramatu lidské existence v okolnostech vrcholného stadia genocidy, popisuje Pavel Fischl ve své autobiografické novele martyrium v továrně na smrt, kam byl ve 22 letech deportován z Terezína.
V osobním i profesním životě Pavla Rychetského se koncentrují paradoxy našich politických a právních dějin. Karel Hvížďala jako zkušený tvůrce rozhovorů s významnými osobnostmi je svými otázkami zachycuje přesně i nesmlouvavě ...
Manželé Bendovi nevyvěšovali praporky, chodili do kostela a v době, kdy vrcholila hysterická kampaň proti Chartě 77,
ji Václav Benda podepsal. Bylo mu třicet let a mezi disidenty
ho skoro nikdo neznal. To se ale brzy změnilo...
Helen Spitzerová, přezdívaná Zippi, a David Wisnia byli jeden druhým okouzleni od chvíle, kdy se jejich pohledy setkaly poprvé. Byl to začátek milostného příběhu, který se mohl odehrát kdekoli.
Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal.
Osobité vzpomínkové vyprávění o archeologických výpravách na Blízký východ, kterých se královna detektivek zúčastnila ve třicátých letech minulého století společně se svým manželem Maxem Mallowanem.
Jméno Huga Vavrečky (1880–1952), novináře, diplomata, ředitele firmy Baťa, ministra
propagandy a dědečka bratrů Havlových, zaznívá v české historiografii spíše okrajově.