Nela Bártová sedí jako štěnice na zdi a poslouchá songy, milence i debily, sbírá cesty i autentické promluvy, loví poznámky, fráze, urážky, místa i lidi a hněte z nich granáty, které v rauši háže na stránku dřív, než stačí vybuchnout.
Pokračování románu Zvon v jezeře po dvaadvaceti letech. Jeden z architektových synů Jehans vyrostl u pěstounů, stal se z něj zdatný lovec a hospodář...
Kdo z nás by alespoň na malou chvíli nevyměnil svůj život za
ten indiánský, toulal se bosý s vlkem po lese, naslouchal stromům a pozoroval orly, kroužící nad vrcholky hor?
V 70.letech 20. století objevil tým geologů v sibiřské tajze primitivní dřevěný srub a rodinu oblečenou v hadrech, která mluvila, myslela a žila způsobem ruských rolníků za vlády cara Petra Velikého.
Vypravěč příběhu žije předvídatelný život v korporátní i rodinné rutině – excelové tabulky, dvě obligátní kávy denně, jedna
manželka, jedno dítě, jedna hypotéka a večerní návrat domů.
Šeď každodennosti prozařuje hluboká láska k malému synkovi.
Manželský pár, který žil v osmdesátých letech šestnáctého století v Henley Street ve Stratfordu, měl tři děti, starší Susannu a mladší dvojčata Hamneta a Judith. Hamnet zemřel v roce 1596 ve věku jedenácti let.
Velkolepé vyvrcholení nejobsáhlejší české sci-fi ságy Mycelium je zde. Intriky, psychotronika a krvavé oběti. Všechno míří právě sem. Tohle už je konec.