Tento dojemný a neuvěřitelně komický příběh je znám i díky filmovému zpracování z roku 1979 v hlavní roli s Peterem Sellersem, jehož herecký výkon dělá ze snímku nezapomenutelný zážitek.
V Nultém čísle se vrací Ecovo oblíbené prostředí redakce. Ztroskotaný nájemný spisovatel připravuje nulté číslo bulvárního plátku Zítřek, jehož cílem je spíš vydírat než informovat.
V Silmarillionu jsou shromážděny dějiny Středozemě od jejího stvoření božským Ilúvatarem přes vyprávění o jejím utváření a osídlování až k hrdinům, kteří jí přinesli slávu.
Laskavá zamyšlení, drobné příběhy a filozofické postřehy amerického autora. Vyprávění je zcela prodchnuto radostí ze života, průzračným způsobem oslovuje v člověku jeho lepší já a dává smysl i těm nejobyčejnějším věcem na světě.
Román MaddAddam uzavírá stejnojmennou dystopickou trilogii kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové v příběhu napsaném jejím typicky svižným, podmanivým a leckdy i štiplavě humorným stylem.
V Nejvyšším daru Paulo Coelho na základě Drummondova textu nabízí skutečně působivou zprávu, jež nám pomůže pojmout lásku do našich každodenních životů a zakusit její transformativní sílu...
Románem Spiklenci odhaluje německy píšící autor s českými kořeny Friedrich Bruegel
(1897–1955) principy fungování totalitárního režimu v Československu na jaře 1949, rok
po převzetí moci komunisty.
Zpívat bříze je lyrickým příběhem kontrastů. Mládí a stáří, naivity a cynismu, příliš velké snahy a přílišné pasivity. Ale hlavně je příběhem o naději a léčivé síle přírody, o setkání, které dokáže změnit pohled na minulost i budoucnost.
Soubor pěti stovek Tolkienových dopisů, časově pokrývajících celý jeho dospělý život, dovoluje
čtenáři nahlédnout z intimní blízkosti Tolkienův osobní, pracovní i tvůrčí život.
Kdo z nás by alespoň na malou chvíli nevyměnil svůj život za
ten indiánský, toulal se bosý s vlkem po lese, naslouchal stromům a pozoroval orly, kroužící nad vrcholky hor?
Ve svém třetím a zatím posledním románu Časokryt, přeloženým do několika světových jazyků, v Bulharsku oceněným jako nejlepší román roku, a ověnčeným také prestižní Mezinárodní Bookerovou cenou (2023), využívá Georgi Gospodinov fiktivní postavu Gaust