Autorka ve dvou přednáškách analyzuje, jakým překážkám musely napříč historií ženy čelit a dokumentuje to na příkladech sahajících od literární postavy Odysseovy manželky Penelopy až po kandidátku na prezidentku USA Hillary Clintonovou.
Kniha nabízí nový přístup k sociologii hudby, který vychází z hudby samotné, a klade si otázku, co se sociologie hudby může naučit od příbuzných disciplín, jako muzikologie, etnomuzikologie a kulturní studia.
Všichni to cítíme – tu roztržitost, ztrátu soustředění, návykové sledování věcí, které vlastně ani sledovat nechceme, i neschopnost se od nich odtrhnout.
Proč mezi sebou lidé začali vést války? Jsou zapsány do lidských genů? Může za ně soupeření v rámci společností? Nebo náhlý vzrůst komplexity některých lidských společenství? Odpovědi na tyto složité otázky nám částečně dá tato kniha.
Svět prochází obrovskou geopolitickou změnou. Těžiště ekonomické moc přechází ze Západu do zemí jako Čína a Indie, mění se i celkové mocenské poměry a vztahy. Co to znamená pro malé národy a pro malé země, jako je Česká republika?
Soubor studií jednoho z nejvýznamnějších světových sociologů. Esejistickou formou psané úvahy o módě, nepřátelství, cizinci, studu, diskrétnosti, o roli peněz a konfliktu v moderní kultuře poskytují osobitý obraz moderní společnosti.
Plánování a myšlení zaměřené na člověka jsou způsoby, jak naslouchat druhým lidem, učit se, co je pro ně z jejich pohledu klíčové, hledat cesty k budování a posilování jejich sítě pozitivních vztahů a hodnotných společenských rolí.
Čtyřicet esejů o výzvách a proměnách naší civilizace od egyptologa a profesora Univerzity Karlovy Miroslava Bárty. Šest tematických okruhů, barevné fotografie.
Marcuse ve své slavné knize z roku 1964 podrobuje kritice kapitalismus, ale zároveň odmítá socialistické režimy v tehdejší východní Evropě. Moderní industriální společnost se podle autora sice zaštiťuje racionalistou, ale ve skutečnosti je silně irac
Knihou Modernismus a fašismus vrcholí dlouholetý výzkum renomovaného britského historika Rogera Griffina, který se snaží vysledovat a prokázat podstatu generického fašismu a zároveň jej lokalizovat v kontextu mnoha hnutí modernismu.
Historiografie a sociologie jsou od 19. století dvě navzájem prorostlé disciplíny. Vzájemné ovlivňování, v němž hrálo dějepisectví původně prim, ale v posledních desetiletích ustalo. Sociologie se osamostatnila.
Průkopnické dílo italského psychoanalytika rozebírá paranoii nejen jako klinickou kategorii, ale především jako poruchu, kterou je možné se kolektivně nakazit a jež se pak stává sociálním a kulturním fenoménem s dalekosáhlými ničivými důsledky.
Původně dvacetistránková báseň (1705) byla rozšířena o dvacet Poznámek, z nichž mnohé dosahují desítek stránek, (1714) a konečně doplněna dvěma eseji (1723).
Autor, významný britský sociolog, vstoupil touto knihou výrazně do soudobé diskuse o povaze doby, v níž žijeme. Srozumitelně analyzuje reálné problémy, s nimiž se setkáváme v běžném životě a v politickém a veřejném diskursu.
