Africký roh, region rozdělený mezi Etiopii, Eritreu, Džibutsko, Somaliland a Somálsko, je definován velmi dlouhou historií a rozmanitou kulturou, ale také mnohými bezpečnostními problémy a politickými spory.
Nyní, na začátku 21. století, se začínají šířit obavy, že nastupující hospodářská síla Číny a Indie znamená konec Západu jako globální supervelmoci. Jsou tyto obavy opodstatněné?
Autor v této kontroverzní knize tvrdí, že demokracie by měla
být posuzována podle svých výsledků – a ty nejsou dostatečně dobré. Stejně jako mají obžalovaní právo na spravedlivý
proces, mají občané právo na kompetentní vládu.
Pokud také patříte k lidem, kteří přísahají na své kritické myšlení, vzdělání a zdravý selský rozum, je tahle kniha přesně pro vás. Přesvědčí vás, že nic takového vlastně neexistuje.
Žijeme ve společnosti služeb a slovo služba patří k těm, která používáme téměř denně. Přitom je to slovo mnoha významů, z nichž některé si přímo odporují, jak autor ukazuje v první části knihy věnované genezi služeb v evropských dějinách...
Katastrofy jsou ze své podstaty těžko předvídatelné. Neexistuje žádný historický cyklus, který by nám pomohl předvídat
příští pandemie, zemětřesení, požáry, finanční krize nebo války. Když však katastrofa udeří, měli bychom být připraveni...
Kapitoly sledují historické a politické okolnosti vzniku americké federální ústavy z roku 1787. Součástí je i rozbor myslitelů, kteří americké zakladatele inspirovali při jejím sepsání.
Hele Hester a Nick Srnicek ve své poslední knize Až skončí práce ukazují, jak se v lidských dějinách vyvíjel náš přístup k domácím pracím, jak technologické vynálezy ulehčily...
Reprezentativní publikaci Jana Antonína Bati „Budujme stát pro 40 000 000 lidí“, jejíž náboj a entusiasmus je velice aktuální a přínosný i v naší době, nehledě na hodnoty, které ukrývá ve svých myšlenkách a odvážných vizích.
Historiografie a sociologie jsou od 19. století dvě navzájem prorostlé disciplíny. Vzájemné ovlivňování, v němž hrálo dějepisectví původně prim, ale v posledních desetiletích ustalo. Sociologie se osamostatnila.
Průkopnické dílo italského psychoanalytika rozebírá paranoii nejen jako klinickou kategorii, ale především jako poruchu, kterou je možné se kolektivně nakazit a jež se pak stává sociálním a kulturním fenoménem s dalekosáhlými ničivými důsledky.