Nové vydání prvního románu Emila Hakla, který se odehrává v polovině 90. let minulého století. Text vychází ve značně přepracované, doplněné a zhutněné podobě, autor se z něj pokusil "vyházet zbytečnou veteš".
Třetí próza Emila Hakla líčí setkání dvaačtyřicetiletého Jana Beneše s otcem. Zaznamenává jejich vzájemný rozhovor, který se odehrává během jednoho odpoledne a večera. Kniha obdržela cenu Magnesia Litera v kategorii próza.
Román dvaadvacetileté studentky Petry Hůlové se stal po svém prvním vydání v roce 2002 (získal cenu Magnesia Literera za objev roku a umístil se na prvním místě ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku) a byl přeložen do řady evropských jazyků.
Nová, ryze autorská verze pověsti o Libuši si z klasických předloh vybírá motivy, jež slouží moderně vyprávěnému příběhu. Urban látku neironizuje, přesto ji zbavuje vlasteneckého patosu a modeluje z ní portrét silné, cílevědomé ženy.
Elitního příslušníka SS, Hitlerova osobního oblíbence a specialistu na nejtajnější operace nazval velitel spojeneckých armád generál Dwight D. Eisenhower "nejnebezpečnějším mužem Evropy".
Sadeho povídky v tomto souboru jsou výběrem z francouzského originálu L’Époux complaisant et autres récits (Úslužný manžel a další příběhy), publikovaného v roce 1968.
Další kniha z kultovní fantasy série Úžasná Zeměplocha. V devíti Tonička Bolavá porazila krutou Královnu víl. V jedenácti bojovala se starodávným zlem kradoucím těla. Ve třinácti Tonička musí čelit nové výzvě: chlapci.
Děj novely se odehrává v současnosti ovšem úzce se dotýká tématu kolektivizace v 50. letech. Její hrdina při pátrání po rodokmenu postupně rekonstruuje příběh udání z této doby. Magnesia litera 2006 - nejlepší kniha roku
Pošesté přichází Petra Hůlová ke čtenářům s novým románem a pošesté překvapuje. Tentokrát provokativním tématem: dnešní českou skutečnost popisuje „očima poražených“.