V období před 1.í světovou válkou i v letech poválečných vedlo několik předních středoevropských architektů – Loos, Strnad a Frank – teoretickou debatu o prostoru a toto téma reflektovali ve svých spisech a zejména v realizovaných dílech.
Rozsáhlá monografie představuje komplexně dílo světově proslulého českého fotografa Jana Saudka. Základem je chronologický sled tvorby. Uvádí ji text Daniely Mrázkové, doplňují výběrové soupisy výstav, publikací a biografická data.
Karel Novák (1925–2007) byl fotbalový útočník, který hrál za ŠK Slovan Bratislava, Spartu Praha, Bohemians Praha a dva zápasy odehrál i v reprezentačním dresu.
Miroslav Masák patří ke klíčovým osobnostem české architektury i života české společnosti druhé poloviny 20. století. K jeho nejdůležitějším pracím na poli architektury patří pavilon F na Libereckém výstavišti či obchodní dům Máj v Praze.
Specifické poměry v totalitním Československu zrodily kvalitativně novou střední třídu, lišící se od střední třídy první republiky, která pro nás zůstává symbolem prosperující moderní demokracie.
Zásadní dílo polského historika umění Piotra Piotrowského Významy modernismu. K historii polského umění po roce 1945 přibližuje stěžejní momenty polského výtvarného umění od konce druhé světové války až po 90. léta.
Teoretik Karel Teige ve dvacátých letech minulého století použil slovní metaforu „divadlo ulice“ pro pulzující, dynamický vizuálně-akustický děj, který se tou dobou odehrával v centrech větších měst.
Fotografie představuje svět, případně zkoumá složitosti lidské psychologie a emocí. Dokáže zachytit prchavý okamžik nebo připomínat pomalé plynutí času. Během téměř 200 let své existence se rozvíjela rychleji než jakékoliv jiné vizuální umění.
Nově revidované vydání slavného souboru studií vlivného historika umění přináší nejen cenné vhledy do diskusí o dějinách umění ve středověku a v renesanci, ale je i cenným příspěvkem k dějinám idejí.
Tato kniha dosud nejobsáhleji představuje dosavadní umělcovu tvorbou a nezaměřuje se jen na jeho dominantní výtvarnou činnost, kterou je paleorekonstrukce.
Monografie přináší diferencovanou řadu pohledů na vztah nových médií a jejich teoretické (filozofické) reflexe, včetně reflexe samotné teorie nových médií.
Vítězslava Kaprálová (24.1.1915 – 16.6.1940) je výjimečná skladatelská osobnost české hudby první poloviny 20. století, doby tvůrčích hledání v technice hudebního vyjadřování a ve vytváření základů nové hudby.
