Nejprodávanější Kniha nebo Omalovánka za posledních 14 dní
světová poezie

Pustá země je pravděpodobně nejvlivnější básnickou skladbou 20. století, přinejmenším v kontextu anglofonní poezie. T. S. Eliot ve své útlé knize z roku 1922 zcela mimořádným způsobem navazuje na několikatisíciletou tradici světové literatury.

Kniha Sto básní představuje zlatou éru japonské poezie, jak ji v době Heian pěstovala aristokracie u císařského dvora v Kjótu.

Andrés Sánchez Robayna je básník, který jako by své verše lovil ze vzduchu. Čirost tohoto živlu zná z rodných Kanárských ostrovů i z cest do Řecka důvěrně. Umí vytušit, kdy změní barvu, kdy potemní i kdy se v noci rozzáří, a popsat okamžik, ...

Výbor básní Antonina Artauda. Většina básní v knize pochází z pozdějšího autorova období, kdy Artaud absolvoval iniciační rituál u kmene indiánů Tarahumara v Mexiku.

Poezie je svět, který nelze nakreslit, vyfotografovat nebo zfilmovat. Něco, co se připomene třeba až po dlouhých letech. Poezie je pojmenováním pro to, co člověk sám pojmenovat neumí, ale teprve když je to pojmenované, může o tom začít myslet.

Mezi nejznámější básnické skladby Allena Ginsberga patří vedle Kvílení i Kadiš, velkolepý žalozpěv na básníkovu zesnulou matku, jejíž duševní choroba silně poznamenala jeho dětství a dospívání.

Poezie Dorothee Sölle vychází z křesťanské spirituality, čerpá z Bible a má osobní mystickou hloubku, zároveň je však překvapivě sdílná a srozumitelná.

Ačkoli se Jack Kerouac proslavil především jako prozaik, psal také vynikající poezii – mnozí literární historici jsou dokonce toho názoru, že Kerouacovy básně jeho prózu co do kvality předčí.

Nicanor Parra (1914–2018) nikdy není tam, kde se na něj čeká. Fyzik, který se pustil do psaní básní. Básník, který vymyslel antibásně. Antibásník vyrábějící z tácků angažované artefakty.

Jsou básně, které nás při čtení nikdy nenechají chladnými – buď je lidé zbožně ctí, anebo se jim nemilosrdně vysmívají.