Poezie Marzanny Bogumiły Kielarové (1963) je ve své emocionální jemnosti průzračná, introvertní, po estetické stránce neobyčejně vybraná. Vyvěrá z bdělého pozorování detailu, rozjímání nad přírodou, z naslouchání vlastní citlivosti.
Jedna z největších básnických sbírek 20. století, vpravdě kultovní Kvílení, vychází poprvé v češtině v samostatném svazku - v klasickém překladu Jana Zábrany, který mohutně ovlivnil i moderní českou poezii. 2. svazek edice angloamerických básníků.
Výbor básní Ingrid Hanušové z let 1985 až 2005 je doplněný sadou sedmnácti vložených listů ilustrací s použitím obrazů autorky z jejího posledního období.
Nela Bártová sedí jako štěnice na zdi a poslouchá songy, milence i debily, sbírá cesty i autentické promluvy, loví poznámky, fráze, urážky, místa i lidi a hněte z nich granáty, které v rauši háže na stránku dřív, než stačí vybuchnout.
Teskná básnická sbírka známé české malířky zpracovávající zejména niterná traumata a sexuální konflikty v dětství a dospívání. Téma je vždy částečně autobiografické.
Dvojjazyčné vydání básníka z Jestřábí věže. Vybaveno doslovem básníkova vnuka Lindsaye Jefferse a studii Roberta Kafky z mezinárodní Jeffersovské společnosti.
Hurvínkova poučení o tom, proč nosit roušku od ouška až k oušku, že neposedný vir může být na tyči v autobuse i u cizího kluka v puse a že je třeba mýt si ruce nejen když přijdeš zvenku, ale i když jsi hladil svoji fenku.
Druhá básnická kniha Kamila Boušky, autora oceňované prvotiny Oheň po slavnosti (Fra 2011), za kterou získal dvě nominace v rámci cen Magnesia litera. Chrlené obrazy zániku a černoty – a zároveň jejich nervní rozhánění, dokud se nerozezní ptačí zpěv
Lukáš Horák (1987) je básník silně vizuální, přesto si jeho básně spojuji s čichem: je totiž stopařem zlověstných znamení či značek, lovcem klukovských dobrodružství a zapovězených chvil.
