Všechny eseje této sbírky krouží kolem otázky, jaká etika, jaká politická kultura a jaký způsob vlády odpovídá antropocénu – věku odpovědnosti člověka za planetu Zemi.
Popová historie, jak ji psaly ženy Chápání lidské tvorby a tvořivosti bylo a stále je poznamenané patriarchátem. Co je pro muže samozřejmostí, pro ženské autorky stále znamená výzvu a bitvu navíc. Málokde to je tak zřejmé jako v populární hudbě.
Kristina Pisánská (1364–1430), která se díky svému otci lékaři pohybovala několik let na pařížském francouzském královském dvoře, patří k prvním ženským intelektuálkám, jež ve svých literárních textech reflektovaly problematiku života žen.
Je dobře známo, že Tolkien měl přesnou představu o fyzické
podobě svého fantazijního světa a sám nakreslil v řadě variant několik jeho map. Atlas Středozemě je samozřejmě využívá, ale vychází hlavně z Tolkienových líčení a popisů v textech.
Po světě běhají atomové šelmy – zmutovaní lidé, pozůstatky poslední války –, a ti, kdo atomové šílenství přežili bez mutací, se před nimi skrývají v krytech a opevněných městech.
Soubor pěti stovek Tolkienových dopisů, časově pokrývajících celý jeho dospělý život, dovoluje
čtenáři nahlédnout z intimní blízkosti Tolkienův osobní, pracovní i tvůrčí život.
„Kdybych štětcem mistrně vládnout znala, oslavila bych tě, milá babičko, jinak“, posteskla si v roce 1855 Božena Němcová při psaní slavného díla. Po 170 letech jsme její přání splnili.
Pronikavý psychologický román o konci přátelství, vině a chronické bolesti
Jakub Stanjura ve svém druhém románu vypráví o těch nejzazších společenských tabu.