Kristina Pisánská (1364–1430), která se díky svému otci lékaři pohybovala několik let na pařížském francouzském královském dvoře, patří k prvním ženským intelektuálkám, jež ve svých literárních textech reflektovaly problematiku života žen.
Příběh vycházející ze skutečných osudů rodiny Gainsboroughovy, plný dramatických zvratů i fascinujících popisů prostředí luxusního lázeňského města v 18. století, dojemným způsobem ilustruje význam umění, nezávislosti a sesterství.
Během poloprázdného nočního letu z Edinburghu do Bratislavy si k čerstvým snoubencům přisedne mladík s temným tajemstvím. Povypráví jim děsivou příhodu a prozradí něco, kvůli čemu se let změní v noční můru plnou ryzí hrůzy…
Svět se doslova mění před očima. Umělá inteligence proměňuje pracovní trh a přiměje nás znovu definovat, co nás činí lidmi. Na všech kontinentech sílí donedávna odepisovaný nacionalismus a obrací se proti zavedeným pořádkům a globalizaci.
Románový debut Rity Bullwinkelové nazvaný Úder na hlavu sleduje osudy osmi mladých boxerek, které se z různých koutů Spojených států sjedou do nevadského Rena na dvoudenní juniorské
mistrovství v boxu.
Šestý díl Výprav jednoho poutníka a neúnavného psavce, který už patnáct let týden co týden píše jeden portrét z nějakého místa spíš blízkého než vzdáleného, spíš běžného než exotického, spíš nenápadného než takového, které musí vidět každý.
Tahle kniha je jako večer s kamarády, co jste dlouho neviděli. Sedíte spolu na dvorku, pije se levné víno a všichni si pamatují věci trochu jinak, ale v jádru stejně. A mimochodem – víte, proč se Marsky jmenujou Marsky?
Po světě běhají atomové šelmy – zmutovaní lidé, pozůstatky poslední války –, a ti, kdo atomové šílenství přežili bez mutací, se před nimi skrývají v krytech a opevněných městech.
V novém svazku edice Stručná historie Milena Lenderová živě a se smyslem pro detail i pro širší souvislosti líčí dějiny žen v českých zemích od středověku po práh 21. století.
