Čtyři mrazivé, důmyslně propracované povídky, v nichž hraje hlavní roli děsivé nadpřirozeno i neméně děsivá realita moderní společnosti – a také hrdinové z masa a kostí, kterým budete držet palce až do poslední chvíle.
Známý malíř Ludvig Rute nedbá zákazů souvisejících s covidem-19 a na oslavu, kterou pořádá ve svém domě v odlehlé vísce poblíž hranic s Norskem, pozve všechny své sourozence. Neviděli se spoustu let a on by jim rád sdělil něco důležitého.
V knížce, kterou právě držíte v ruce, najdete dvanáct povídek, dvanáct drobniček, které vám možná budou něčím blízké nebo povědomé. Život se skládá z malých drobností, které den co den prožíváme a které tvoří neopakovatelnou mozaiku.
Za podmanivým názvem knihy Dřevěné oči se skrývá deset esejů, které Carlo Ginzburg publikoval na přelomu druhého a třetího tisíciletí. Jejich společným jmenovatelem jsou dějiny umění, literární teorie a sémantika.
Vdova a čerstvá důchodkyně Nina, která miluje literaturu a svého malého psa, žije poklidný život v domě po rodičích s bratrem Radkem, jemuž odmítá porozumět. Je matkou jediného syna, jenž už před lety odešel do Latinské Ameriky.
Jaké to je, když vám na cestu přestane svítit slunce a celý svět zešedne? Váš život postupně ztrácí smysl a vy nevíte, co dál?
Ve stejné situaci se ocitla sedmadvacetiletá Veronika. Syndrom vyhoření jí vzal všechny barvy ze života.
Říká se, že děti si vybírají, do jaké rodiny se narodí. Dan si tím tak jistý není. Anebo měl jako embryo mnohem černější smysl pro humor než osud, který ho čekal.