Edice Paměť

Monografie pojednává o přední osobnosti československého oficiálního dějepisectví druhé poloviny minulého století - profesoru Františku Grausovi.

Autobiografie představuje polského režiséra Krzysztofa Kieślowského (1941-1996), jednoho z tvůrců filmů tzv. vlny morálního neklidu.

Líčení Zdenka Slouky je mimořádným svědectvím nejen o nikdy nekončící cestě člověka za pochopením vlastního života, ale též o exilu jako bolestné konstantě lidského osudu, a v neposlední řadě je svědectvím o celém dramatickém dvacátém století.

Rodinná korespondence Terézy Novákové se synem Arne Novákem přinášejí řadu nových poznatků o jejím tvůrčím směřování, duchovním zázemí a výbojích i o osobní emocionalitě a prohlubují dosud obecně známý obraz této spisovatelky.

Vzpomínková kniha předního česko-kanadského lingvisty a literárního teoretika zachycuje události jeho života v kontextu historických událostí 20. století.

Ve svých pamětech se Joseph Rudolph zabývá historií své rodiny i vlastními životními zkušenostmi od dětství a mládí až po dospělost.

Kniha vzpomínek významného českého hispanisty a překladatele Josefa Forbelského (nar. 1930, Skřivany u Nového Bydžova).

Memoárová literatura s tematikou našeho zahraničního odboje za 2. světové války zažívá po letech nucených zákazů v posledních dvou desetiletích doslova "boom".

V knize nechybí ani zážitky z dětství, ani pikantnosti o jeho novinářských začátcích, prostě jak sám říká, " píšu o všem, na co jsem si vzpomněl".

Tyto paměti čtenáře zaujmou jak svým skrytě ironickým stylem, tak hlediskem, z něhož je v nich na období vedoucí úlohy KSČ nahlíženo. Sám autor tuto pozici nazval mezaninem moci.

Mezi témata, která autora dlouhodobě zajímají a o nichž nepřestává uvažovat a hlavně psát (v poslední době především formou blogu), patří rasismus, občanská aktivita a solidarita i její hranice, fenomén davu a nově i takzvaného e-davu, kolaborace, apod.

Autorčiny životní osudy od nástupu nacismu v Německu až do deportace do Terezína v roce 1942 jsou dokumentovány v jejích dopisech švédské přítelkyni Lilian a později i Lilianině matce, která se ve Švédsku ujala Ilsina staršího syna.

Vzpomínky Jiřího Kejře (* 1921), historika specializujícího se na právní dějiny středověku, nejsou a ani nechtějí být obsáhlými a zásadními memoáry, které by měly odhalit závažné události a vystihnout velké osudy jejich protagonistů.

Z patnácti sešitů, jež Sartre popsal, než r. 1940 padl do zajetí, a jež hodlal vzhledem k deníkové upřímnosti publikovat až po své smrti, se jich zachovalo šest.

Tato kniha je věnována významné postavě naší vědy Čeňku Strouhalovi, prvnímu profesorovi experimentální fyziky na české univerzitě v Praze.

Kniha rozhovorů s dvaceti sedmi představiteli nejstarší generace (data narození v období 1920-1935) našich překladatelů.

Autor a hlavní protagonista se narodil v roce 1926 v Žilině. Ve svých vzpomínkách postupně zaznamenává rodinnou genealogii, dětství, dospívání na pozadí druhé světové války radikálně zasažené transportem do Osvětimi.

Golo Mann, syn slavného německého spisovatele Thomase Manna, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 1929, a sám úspěšný spisovatel a historik, ve své autobiografii líčí své dětství a mládí v letech 1909-1933 strávené výlučně v Německu.

Cílem knihy je oživit zájem o dílo profesora Karlovy univerzity Vladimíra Tardyho (1906-1987), prominentního českého psychologa 20. století.

Jedinečná kniha, napsaná původně v angličtině, jedním z dlouholetých činovníků a předsedů exilové Společnosti pro vědy a umění, o jedinečné celosvětové organizaci, která vykonala mnohé pro zahraniční reputaci Československa a jeho nástupnických států.