Tvůrce legendární inscenace Balada pro banditu (1975) Zdeněk Pospíšil (1944–1993), patřil spolu s Evou Tálskou a Peterem Scherhauferem nejen k prvním absolventům obnoveného oboru režie na brněnské JAMU, ale i k zakladatelům Divadla Husa na provázku.
Miroslav Masák (*1932) se výrazně zapsal do dějin české architektury šesti posledních desetiletí. S autorem věže na Ještědu Karlem Hubáčkem založil v roce 1968 proslulé liberecké sdružení Sial.
Základem této knižní publikace jsou vlastnoručně sepsané osobní vzpomínky klavíristky a hudební pedagožky Elišky Novákové (rozené Hanouskové) na svůj život se skladatelem a klavíristou Janem Novákem (1921–1984).
Publikace je první Schmoranzovou monografií, která zahrnuje celé jeho architektonické i designérské dílo. Součástí knihy je analytická studie od profesora Jindřicha Vybírala, která interpretuje a kontextualizuje Schmoranzovo dílo.
Miloslav Sonny Halas (1947–2008) osobitým způsobem spojil tvoření s domovinou, s přírodou a její ochranou. A především měl jasnou cestu a celý život vyvíjel úsilí, aby zůstal nezávislým, svobodným a tvůrčím člověkem.
První monografie známého brněnského malíře a univerzálního výtvarného umělce Milivoje Husáka (nar. 1950). Jeho dílo zahrnuje: volnou tvorbu (kresbu a malbu), scénografické návrhy a další práce pro divadlo, sakrální umění, ...
V kontroverzní autobiografii se bývalý rektor AMU a ředitel Národní galerie Milan Knížák zaměřuje především na čtvrtstoletí, které uplynulo od Listopadu 1989.
Malíř, grafik a ilustrátor Miloslav Havlíček možná není čtenářské příliš známý, přesto jeho práce znají celé generace čtenářů mnoha časopisů i dalších tiskovin. Připomeňme si jeho skutečně pestrou tvorbu.
Lovci a sběrači jsou knihou rozhovorů o lásce k umění. Vybrali jsme jedenáct českých sběratelů, kteří se rozhodli budovat sbírky uměleckých děl. Jejich cesty a motivace jsou různé, všechny ale spojila ochota otevřeně o zkušenostech a vizích mluvit.
Více Krásy a Skok vysoký Josefa Krásy. Dvě knihy, jež vycházejí společně, se věnují odkazu jedné z vůdčích osobností oboru historie umění v 60.–80. letech 20. století.
Malířské smetí je kniha sestavená z deníkových záznamů výtvarníka Otakara Slavíka. Jeho Sešitky jsou výtvarným cestopisem, malířskou reflexí a také intimním vyprávěním.
Setkání se třemi absolventkami dívčího gymnázia Minerva, které v povolání vynikly nad průměr. Přírodovědkyně PhDr. Anna Berkovcová založila neobvyklou Dívčí zahradnickou školu.
Dvanáctiletá židovská dívka z Plzně si psala deník od prázdnin 1941 do ledna 1942 - do odjezdu transportu plzeňských Židů do Terezína, z něhož se nikdo z rodiny nevrátil.