Během posledních deseti let se Robert Šimůnek, působící v Historickému ústavu AV ČR, vypracoval v předního znalce české aristokracie pozdního středověku. Ústřední téma jeho monografie přestavují nejrůznější podoby sebeprezentace šlechty.
Průvodce kapesního formátu přináší zajímavé i praktické informace o asi 360 vybraných hradech severovýchodních a středních Čech, Kladska a Českosaského Švýcarska.
Další výbor středověkých hebrejských cestopisů navazuje na už vydaný svazek Dva středověké hebrejské cestopisy. Do nového výboru bylo zařazeno osm kratších cestopisů (Ovadja, Mešulam z Volterry, Meir Latif aj.).
Třetí svazek z díla Eduarda Wagnera pro všechny milovníky historie a válečnictví – tentokrát je zaměřen na dobu předhusitskou a husitskou a v jednotlivých kapitolách názorně zobrazuje odívání, jak civilní tak i bojové, přilby, štíty, ...
Obsáhlá a obrazově bohatá monografie mapuje slavnosti, ceremonie a rituály, jež našly uplatnění v prostředí Českého království v období pozdního středověku.
Paleografie je věda, která se zabývá dějinami písma, tato práce je věnována vývoji středověkého latinského písma do konce středověku zhruba do přelomu 15. a 16. století.
Autorka předkládá zevrubné sondy zacílené ke vztahu církve a společnosti i k správnímu vývoji v pražském a olomouckém biskupství s důrazem na dobu posledních Lucemburků, jež považuje za vrcholné období české středověké církve.
Kniha předkládá kulturně-historickou skicu z dějin středověkého myšlení, nastiňující otázky původu a legitimizace moci v českých středověkých zemích, role svatováclavského kultu, místa antických a biblických motivů v myšlenkovém světě středověk. člověka.
Svazek edice Česká historie pojednává o 13. století, podle mínění většiny historiků o době, která nejvíce přeměnila tvářnost, fyzickou i duchovní, naší země.