Obsáhlá monografie Miroslava Šnajdra st. (1938) je retrospektivním průřezem autorovou výtvarnou tvorbou a v reprezentativním výběru představuje etapy početného umělcova díla. M. Šnajdr st. přísluší k nejvýznamnějším osobnostem českého výtvarného umění.
Gombrowiczův „vesnický román“ je ironickou, originální výpovědí o Polácích za času okupace. Próza byla roku 2004 zfilmována jedním z nejtalentovanějších polských režisérů současnosti Janem Jakubem Kolským.
Co se stane, když ztratíte vzpomínky na posledních dvacet let svého života? Pokud jste během nich někoho milovali, zamilujete se do něho znovu? Dokážete se identifikovat s člověkem, kterým jste po tu dobu byli, nebo pro vás zůstane cizincem?
Černohumorný Vonnegutův román z roku 1990 je sestaven z útržkovitých zápisků Eugena Hartkeho, Američana, který se na otcovo přání dal k armádě, prošel vietnamskou válkou, stal se profesorem, dostal vyhazov a skončil ve vězení.
Sborník historiografických příspěvků je vydán při příležitosti životního jubilea předního českého historika Jana Galandauera, jenž se ve své bohaté publikační činnosti soustředil na výzkum českých a rakouských dějin 19. a 20. století.
Román americké spisovatelky Gail Parentové, který poprvé vyšel roku 1972, je kultovní knihou už pro třetí generaci čtenářek. Hlavní hrdinka je předobrazem Bridget Jonesové - vtipně, sebeironicky a trefně mluví z duše všem "nezadaným třicátnicím".
Sbírka třinácti povídek jednoho z nejvýše ceněných současných irských autorů mistrovsky zachycuje lidské vztahy a příběhy v rychle se měnícím Irsku posledního desetiletí.
Pro Artura Penhaligona už trvá tenhle týden pěkně dlouho a naneštěstí pro něj ještě zdaleka nekončí. Krátce po porážce sira Čtvrtka dostane vzkaz od lady Pátkové, vládkyně Středního Domu. Pátá kniha dětské fantasy série Klíče od Království.
Jan Nejedlý v této knize shromáždil více než sto nových pražských strašidel z dob protektorátu, socialismu i současnosti. Každé strašidlo s sebou přináší napínavý příběh na pomezí hororu a grotesky.
Zkrocení zlé ženy je jednou z nejhranějších, ale také nejkontroverznějších her Williama Shakespeara, neboť Petruchiovo „krocení“ Kateřiny je, jak bylo dobovým zvykem, neobyčejně brutální.
Román přináší deník Florence, velmi úspěšné stárnoucí ženy. Pařížská podnikatelka v oblasti PR dělí svůj život mezi velkoměstský pracovní kolotoč a večery u ohně ve venkovském domku, kde hýčká nostalgické sny o poetickém, přátelském a skutečnějším světě.
