Hlavním tématem knihy jsou dějiny obchodu v předbělohorské Praze (1526–1618), zaměřené především na období vlády císaře Rudolfa II. (1576–1611), kdy se Praha přiřadila k největším středoevropským metropolím.
V této knize je koncentrován autorův vyzrálý styl s otevřeným antimonarchistickým a antiklerikálním postojem i osobitým ironickým glosováním lidských dějin.
Monografie sleduje klíčové otázky a problémy,
s nimiž se republika musela potýkat: začlenění menšin do
fungování státu, přístup státní správy a samosprávy k zástupcům
národnostních minorit, jejich vztah a identifikace s novým státem.
Biografie pozoruhodného panovníka líčí bouřlivý život Jindřicha VIII. od útlého dětství až po královu dominantní úlohu jednoho z hlavních hráčů na mezinárodní scéně.
Problém kolaborace intelektuálů za druhé světové války, v tomto případě francouzských spisovatelů, není problémem specificky francouzským a Vlak do Výmaru snad může být inspirací i pro pohled na analogické problémy v českém prostředí, které dodnes zůstávaj
Johnson hledá v dějinách ostrovní říše především konstantu národních dějin a nachází ji už na samém počátku, kdy Angličané odmítají kontinentální imperiální nadvládu a postupně svůj stát rozvíjejí k čím dál větší hospodářské a politické svobodě.
V lidských dějinách není mnoho osobností, jejichž jména jsou synonymem mimořádných vlastností a činů. Hannibal, syn Hamilkarův, vynikající kartáginský vojevůdce a politik za druhé punské války (218-202 př. n. l.) mezi ně mimo veškerou pochybnost patří.
Dá-li se to takto říci, pak tato kniha, jejíž druhé vydání vám nabízíme, je pobouřenou autorskou vzpourou proti stavu, kdy se téma nacistických koncentračních táboru vytrácí z vědomí naší společnosti a je připomínáno vždy spíš jen jednostranně a nárazově.
Práce, jejímž tématem je problematika vzdělávání židovských dětí a mládeže v Protektorátu Čechy a Morava a později v ghettu Terezín, rekonstruuje postupné vylučování těchto dětí z německých i českých protektorátních škol a diskriminační opatření.
Předmětem autorova zájmu je jednak výčet dějinných peripetií byzantské církve, ale především proces přechodu nadnárodní, všeobecné církve ke společenství s národním, lokálním charakterem.
Odborná kniha objasní čtenáři fenomén přirozeného práva a fenomén moderního právního státu a zároveň jejich interakcí v moderní demokratické společnosti.
Autor líčí stavební vývoj, pozornost věnuje zejména novodobým přestavbám podle projektů architektů J. Fragnera a T. Šantavého. Pojednává však též o slavnostech, zejména inauguracích rektora, imatrikulacích a promocích.