Výbor Theatre Theory Reader: Prague Schools Writings představuje dosud nejucelenější a nejkomplexnější výbor studií divadelní teorie vycházejí z českého strukturalismu.
Někdejší ředitel Divadla J. K. Tyla v Plzni Mojmír Weimann vzpomíná na své působení ve městě na soutoku čtyř řek. Čtenář se může vrátit do první poloviny 90. let, kdy ve společnosti zavládlo opojení z nečekaně nabyté svobody.
Dlouho postrádaná monografie o největším a současně jakoby nejkontroverznějším českém divadelním režisérovi Karlu Hugo Hilarovi (1885–1935) vychází z nejžhavější problematiky jeho šéfování ve Vinohradském divadle a v činohře Národního divadla.
Tato monografie vychází z potřeby definovat a ohledat území, ve kterém se nachází loutka a loutkové divadlo ve vztahu k současnému postmediálnímu diskursu.
Tato kniha vstupuje do ustaveného pole filmové historie s formální analýzou prvních šesti filmů s Godzillou, jež produkovalo studio Toho v letech 1954 až 1965.
Nonverbální divadlo se stává stále přitažlivějším druhem dramatického umění. Kniha chce zachytit, kde se tu vzalo, jak se rozvíjí a jakých forem nabývá od roku 1989 do současnosti.
Rozsáhlá publikace kolektivu autorů NFA je první ucelenou vědeckou monografií věnovanou filmům (a jejich digitalizaci) českého režiséra a kameramana, průkopníka české kinematografie Jana Kříženeckého.
Mexický režisér Carlos Reygadas patří mezi vůdčí osobnosti současného autorského filmu. Za Tiché světlo (2007) získal Cenu poroty v Cannes a za Post Tenebras Lux (2012) Cenu za nejlepší režii tamtéž.
Vhled do útrob jednoho divadelního souboru v tvůrčí krizi na vrcholu své kariéry. Docufiction kniha Martiny Sľúkové specifickým autentickým a zábavným způsobem vypráví o divadle, o procesu tvorby, o krizi motivace, ale i o těch osobních...
Loutkářská, kostýmní a scénická výtvarnice Irena Marečková, jíž je věnován 9. svazek edice Osobnosti české scénografie, absolvovala obor výtvarnictví a technologie na Katedře loutkářství pražské DAMU, kde později také vyučovala ....
Kniha přední odbornice a známé pedagožky se zabývá problémy pohádkové dramatiky pro děti, konkrétně her, které vznikly od poslední čtvrtiny 19. století až do konce 80. let století 20.
Druhý díl trilogie Rytmus, tvorba, divadlo pojednává o rytmologické problematice z hlediska symboloniky, discipliny věnované studiu reflexe rytmu a z rytmu odvozených kvalit v lidské aktivitě.
