Druhá část monumentálního díla obsahujícího soupis všech dochovaných bohemikálních rukopisů 17. a 18. století uložených v muzejních sbírkách v Čechách.
Příspěvky se zabývají vztahem válek a formování novodobých národů ve střední Evropě, zkoumají vliv těchto událostí na české národní obrození a jeho čelné představitele, všímají si francouzské emigrace v českých zemích.
Zemská zřízení představovala základní zemský zákoník, v němž bylo obsaženo nejen soukromé šlechtické právo, ale také řada klíčových předpisů týkajících se veřejného práva, organizace země a bezpečnostních otázek.
Za „nález století“ bezpochyby můžeme označit archiv posledního mladoboleslavského bratrského biskupa Matouše Konečného, odkrytý v srpnu 2006 v budově bývalého minoritského konventu a někdejšího sídla bratrských biskupů „na Karmeli“ v Mladé Boleslavi.
Alexandr Solženicyn se ve své knize soustřeďuje na rusko-židovské vztahy, a to jen v rozmezí oněch dvou století, kdy Rusové a Židé žili v jednom společném státě.
Publikace představuje - se soustředěním na filozofickou a historiologickou problematiku - vznik a rozvoj svobodného zednářství v začátcích století osvícenství, jakož i jeho význam pro vytváření programu moderní občanské společnosti.
Biografie slezského knížete krnovského Jana Jiřího z rodu braniborských Hohenzollernů, jedné z nevýznamnějších osobností českého stavovského povstání proti Habsburkům z roku 1618.
Jeden z nejvýznamnějších cestopisů světových dějin. Záznam o objevitelské výpravě Portugalce Magellana zaujme svou bezprostředností a plastičností a barvitostí líčení dobrodružné plavby a překvapí množstvím informací.
Monumentální kniha o velkém vojevůdci a politikovi 18. století působícím ve službách habsburské dynastie. Obdržela cenu Litera 2001 v kategorii populárně naučné literatury.
Kniha přináší širokou škálu badatelských přístupů k dějinám raného novověku i s profilujícími tematickými okruhy, na něž specialisté na toto období zaměřují svou pozornost jak v rámci české historiografie, tak v širším kontextu světové historie.
Sousloví církevní řády (německy Kirchenordnungen) se používá jako souborné označení pro rozmanitá normativní ustanovení, jejichž vznik souvisel s potřebou vymezit pravidla různých oblastí církevního života.
První svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje na tetralogii Rytířské bitvy a osudy rokem 1526 a bitvou u Moháče, v níž zemřel český a uherský král Ludvík Jagellonský.
Při pražské defenestraci byli roku 1618 z oken pražského hradu vyhozeni královští místodržící, což zahájilo stavovské povstání a tím i třicetiletou válku.
V době vlády Marie Terezie byly vedle krvavých válek taky uskutečněny reformy s dalekosáhlou, dodnes platnou účinností.
V devíti bohatě ilustrovaných, živoucích portrétech představuje autorka ty muže, kteří měli pro Marii Terezii velký význam.
Kolektivní monografie sleduje v devíti kapitolách postavení křesťanských církví (chápaných především z institucionálního hlediska) v 16.-18. století v Čechách a na Moravě.
