Obhajobou disertační práce Gogol a anglický román 18. století ukončil Jiří Weil (1900–1959) v roce 1928 studium slovanské filologie a srovnávacích dějin literatury na FF UK. Vedoucím práce byl Václav Tille, oponentem F. X. Šalda.
Monografie o básnickém díle Jana Zahradníčka sleduje vlastně jediný problém, který by bylo možné formulovat následovně: Jak hluboko a jak intenzivně proniká básnické zření do skutečnosti světa a proměňuje ji v básnický obraz?
Kniha je závěrečným (dvoj)svazkem básnického Díla
živé legendy a klasika naší poezie Jiřího Kuběny,
jímž se uzavírá komplet jeho tvorby, zahrnující
uplynulých šest desetiletí (1953—2013).
V prvním plánu této prózy vypráví Anna Blažíčková o svém životě v partnerském svazku s Přemyslem Blažíčkem (1932–2002), předním českým literárním vědcem.
Vzpomínky francouzského básníka a dramatika Paula Claudela Obejmout minulost jsou přepisem 42 rozhovorů, které vedl s Jeanem Amrouchem v letech 1951–1952.
První svazek Bibliografie Josefa Škvoreckého, která vzniká ve spolupráci Literární akademie a Ústavu pro českou literaturu AV ČR, zahrnuje veškeré autorovy texty publikované v češtině do 30. června 2004.
Franz Kafka's letters to his one-time muse, Milena Jesenska - an intimate window into the desires and hopes of the twentieth-century's most prophetic and important writer
Kafka first made the acquaintance of Milena Jesenska in 1920.
Jindřich Groag spisovatele Čapka několikrát kontaktoval kvůli svým klientům, kteří z důvodu svědomí a náboženského přesvědčení v období první republiky odpírali vojenskou službu. V knize je přetištěna jejich obsáhlá korespondence spolu s komentářem.
Soubor vzpomínkových fejetonů a esejů. Autor se v nich ohlíží za svým dětstvím i dospíváním v padesátých letech. Píše o lidech kolem časopisů Tvář a Host do domu v šedesátých letech. Popisuje své osobní zkušenosti z doby „normalizace“ a po roce 1989.
V druhém díle vzpomínkové knihy se P. Kohout vrací k období svého života, které je jeho čtenářům i oponentům pravděpodobně nejméně známé. Jedná se o dobu ohraničenou rokem 1979, kdy byl protiprávně zbaven československého občanství a přinucen k emigraci
Zajímavá próza šumavského rodáka líčí v jedné části jeho dětství, ve druhé osud místního lékaře, spisovatelova praděda, který zde provozoval svou náročnou praxi
V rozhovoru Aleše Palána vzpomínají synové básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka a básnířky Suzanne Renaudové na své rodiče, desítky jejich přátel, významných osobností české kultury, na dětství prožité ve Francii i v Petrkově.
