Autorka analyzuje označování žen ve vyjadřovací praxi veřejného prostoru: táže se, do jaké míry si uvědomujeme vevázanost mluvního jednání do sociálního kontextu, jak se genderové normy a očekávání promítají do jazyka a jak je lze prolomit.
Rodina je základem každé zdravé společnosti. A děti reprezentují její budoucnost. Pro pozitivní formování osobnosti mladého člověka je čím dál zásadnější, v jakém rodinném prostředí vyrůstá.
Co cítíme, když se začne mluvit o sociální třídě? Rozčílení, rozpaky, stud? Máloco prozradí naši třídu tak, jako typ emoce, kterou pocítíme, když se třída objeví jako téma hovoru.
Kniha O smrti a pohřbívání přináší úvodní vhled do doposud opomíjené problematiky. Věnuje se tématu smrti, představám o možné posmrtné existenci, pohřbívání a truchlení v současné české společnosti.
Neformální pečovatelé, kteří se starají o své blízké (nemocné partnery, děti se zdravotním postižením či seniory v prostředí domova), vykonávají nesmírně záslužnou práci.
Kniha (1997) patří k nejdůležitějším teoretickým pracím francouzského sociologa Pierra Bourdieua (1930–2002). Autor se v ní pokouší pohlédnout z odstupu na celek svého díla a výslovně rozpracovat základní principy, jimiž se ve svém bádání řídil.
Rasová ideologie zásadním způsobem ovlivnila moderní dějiny nejenom západní civilizace, ale celého světa. V knize Úsvit rasismu se čtenáři seznámí s počátky a rozvojem rasového myšlení v širším historickém, hospodářském a intelektuálním kontextu.
Texty Miloslava Petruska zařazené do této knížky vznikaly během dlouhého časového období – zhruba od poloviny 90. let do roku 2004, kdy se z nich autor pokusil sestavit knihu s velkým K.
Tato kniha se spíš než na Mohamedovy činy soustředí na jejich důvody a odvažuje se pohlédnout do jádra příběhů o jednom z nejzáhadnějších a nejvlivnějších mužů dějin a odkrýt jeho tajemství.
Autor ve své nové knize zkoumá,
jak naše vnímání a prožívání světa
ovlivňují nevědomé pochody – jak
například často mylně hodnotíme vztahy
ve vlastní rodině, vztahy s přáteli či
spolupracovníky nebo si nesprávně
pamatujeme důležité události.
