Autor ve své nové knize zkoumá,
jak naše vnímání a prožívání světa
ovlivňují nevědomé pochody – jak
například často mylně hodnotíme vztahy
ve vlastní rodině, vztahy s přáteli či
spolupracovníky nebo si nesprávně
pamatujeme důležité události.
Problematika bezpečnosti patří mezi témata, která dlouhodobě rezonují společností a která si zaslouží naši pozornost. Tato kniha se věnuje obavám ze zločinu a pocitu bezpečí v České republice.
Kniha vychází z poznatku, že současná česká politika se ocitla v hluboké krizi. Postrádá schopnost formulovat a naplňovat dlouhodobé celospolečenské cíle. Vstupem do Evropské unie završuje Česko svůj návrat do Evropy.
Společná monografie českých, slovenských a polských antropologů, historiků, sociologů je věnována funkci paměti v procesu formování národní (národnostní) identity.
Mladí lidé opouštějící současnou školu by si z ní měli odnést především schopnosti a chuť se trvale učit. Jak toho dosáhnout ve školní výuce? Odpovědí na položenou otázku je tato publikace.
Jak sám autor uvádí, smyslem této knihy je v naší chaotické době vrátit čtenáře k významům slov. Žijeme nejen v záplavě neutříděných informací, ale také v době slovníků, které vrací čtenáře k systematickému poznání.
Myšlenka všeobecného základního příjmu, kterou prosazuje belgický profesor Philippe Van Parijs, přitahuje pozornost filosofů, sociálních vědců, politiků i občanů v mnoha zemích na různých kontinentech...
Věnujte spolu s námi pozornost vztahům ve skupinách a mezi skupinami s důrazem na "každodennost" skupinových sociálních praktik. Zasaďte poznávání sociálních skupin do kontextu mikrosociologie a sociologického vědění.
Učebnice seznamující čtenáře se základními kategoriemi moderní sociologické teorie, hlavními směry sociologického myšlení a předními osobnostmi sociologie 20. století.
Sborník esejí norského antropologa, který se věnuje široké paletě témat (etnicita, acionalismus, kulturní komplexita, politika identit, multikulturní identita, etnický konflikt).
Kniha stručně představuje přístup a metodu kombinující sociologii a historii. Autor nastiňuje zvláštnosti obou disciplín, charakterizuje jejich stěžejní osobnosti a díla a poté vybírá klíčová východiska, se kterými může sociohistorik pracovat.
Kniha je určena všem lidem zajímajícím se o zlo ve společnosti - autoři se pokoušejí pochopit, proč jsou někteří lidé zrůdy, bez ohledu na to, zda se chovají kriminálně, nebo zákonu unikají a jsou z nich lidé někdy nesmírně mocní, bohatí - a oblíbení.