historické podobory

Kniha Vatikán a první světová válka s podtitulem Proměny zahraniční politiky Svatého stolce v letech 1914–1918 se jako první česká monografie zabývá postojem Svatého stolce v době světového konfliktu v letech 1914–1918.

Cílem této kolektivní monografie je poskytnout univerzitním studentům historie základní seznámení s teoretickými idejemi (vědomými i nevědomými), které utvářely obor historie, a to především v anglosaské perspektivě.

V jednotlivých kapitolách jsou tak prezentovány doposud neznámé informace o řadě událostí, osobností či etap vojvodovské historie, ke slovu se dostávají skupiny, jejich hlas doposud nebylo slyšet.

Jakými cestami se pravoslavná teologie ve 20. století dostávala na Západ? Jak byla spojená s domovskými církvemi, které prožívaly otřesy, v nichž mizel starý život a zřídka se objevoval nový?

Kniha sleduje příběh slavného selského rodu Prokůpků z Kutlíř, a čtenáře tak provádí moderními dějinami českého venkova.

Ve své studii se francouzský filozof Michel de Certeau zabývá vztahem mezi dějinami a psaním. Upozorňuje, že již pojem historiografie, tedy česky dějepisectví, je vnitřně protikladný, protože spojuje skutečnost a její vylíčení.

Kniha představuje výbor prací Zdeňka Vašíčka z let 1979-2008.

Jedním z mezníků novodobých československých dějin byly události roku 1948. Jiným pak polosvobodné volby v roce 1946, které v českých zemích skončily výsledkem nevídaným – dvěma pětinami hlasů určenými komunistické straně...

Soubor známých i méně známých, publikovaných i nepublikovaných článků, rozborů, esejí a prohlášení z let 1945–1989, které vzešly z křesťanských prostředí a jsou věnovány vztahu náboženství k marxismu, socialismu a komunistickému režimu.

Kniha Dějepisectví mezi vědou a politikou reprezentuje tři velmi různorodé přístupy k dějinám moderní historiografie.

Autorka popisuje všechny významné slavnosti a svátky Francouzské revoluce v jejich rozmanitých variantách a městských či venkovských podobách na základě důkladné analýzy pramenů.

Kniha Dějinný úděl shrnuje výjimečná setkání francouzského filozofa a historika Marcela Gaucheta s Francoisem Azouvim a Sylvainem Pironem.

Sborník textů představuje věcnou metodologickou diskusi, která je nutná pro církevněhistorickou práci v novém století.