historické podobory

Velkoryse ilustrovaná kolektivní monografie dvacítky autorů provede čtenáře rabštejnskými osudy od středověkých počátků do současnosti.

První publikaci, která detailně mapuje osudy zámků na Plzeňsku (okresy: Domažlice, Klatovy, Plzeň jih, město a sever, Rokycany a Tachov) za posledních 33 let, tj. v zásadním období restitucí a privatizací.

Kniha pojednává o lidové stravě v národopisném regionu Doudlebska, který se rozkládá mezi Českými Budějovicemi, Českým Krumlovem, Kaplicí a Trhovými Sviny.

Město Radnice se může navzdory katastrofálnímu požáru roku 1849 dodnes pochlubit pozoruhodným souborem hodnotných barokních památek, na jejichž vzniku se podíleli nadregionálně významní umělci.

Kniha se věnuje především českým bastionovým pevnostem a opevněním z několika různých úhlů pohledu. Proč a jak se stavěly, jak se o nich přemýšlelo, jak se bránily a dobývaly, i jak se v nich žilo.

Předkládaná kniha rozšiřuje naše poznání o jednom z nejvýznamnějších poddanských měst v Čechách v 17. a 18. století. Na počátku třicetileté války, bylo město dobyto císařským vojskem, zpustošeno, a především fatálně vypáleno.

Stěžejními tématy této práce jsou změny v titulatuře, podoba nobilitačního procesu, a v neposlední řadě také zásluhy, díky kterým bylo možné stát se v pobělohorském období, resp. v letech 1627–1657, šlechticem.

Kniha mapuje dějiny málo známého benediktinského opatství ve Vilémově na Havlíčkobrodsku. Cílem autorů bylo představit dějiny kláštera v co největší komplexnosti od jeho založení ve 12. století až po zánik před polovinou století 16.

Pobělohorské období přineslo společnosti českých zemí rozsáhlé změny, přičemž obzvlášť významné zásahy se týkaly šlechty.

Smil z Lichtenburka († 1269) patřil bezesporu mezi nejmocnější české velmože 13. věku. Původem byl vysoce urozený, patřil do mocného rodového společenství Ronovců, jehož příslušníci ve svém erbu nosili dvě zkřížené černé ostrve na zlatém poli.

Publikace přináší základní informace o podobě, vývoji, struktuře a majetkové držbě uherské šlechty především na přelomu 19. a 20. století.

Trojice autorek se zabývá vývojem feministického myšlení v českých zemích a v Československu od poloviny 19. do poloviny 20. století.

Kniha přibližuje zajímavý a v posledku tragický osud husitského hejtmana Jana ze Smiřic, zakladatele významného českého rodu.

Kniha věnovaná královskému dvoru Václava II. přináší dosud nezpracované téma ze života předposledního přemyslovského panovníka.

Autor nabídne čtenáři netradiční pojetí výkladu, který je založen na několikaletém výzkumu archivních pramenů v tuzemských archivech, především však v Rakouském státním archivu, Válečném archivu ve Vídni.

Kniha rozčleněná do dvou částí se nesnaží přinést zhuštěný výklad rodových dějin Rožmberků, ale především naznačit jejich kulturněhistorický rámec.

S pojmem barokní kavalír si patrně většina čtenářů spojí přepychově vybavený zámek, nádherný městský palác, livrejované lokaje, bohaté plesy a hostiny nebo císařský dvůr ve Vídni.

Kniha o Janu Smilovi z Křemže († 1447) je věnována osudům drobného šlechtice z jižních Čech, jehož příběh vzestupu a pádu poutá dodnes pozornost svou atraktivností.

Kniha o Janu Čapkovi ze Sán (cca 1390-1452) je věnována dramatickým osudům tohoto původně drobného šlechtice ze středních Čech. Nebýt husitských válek, patrně bychom o jeho existenci vůbec nic nevěděli.