historické prameny a historiografie

Kniha připravená týmem předních historiků a historiček pod vedením Martina Čapského otevírá v české historiografii dosud málo prozkoumané téma: počátky institucionalizované sociální kontroly v pozdně středověkých městech.

Latinský výraz opuscula označuje „drobná dílka“ či „maličkosti“. Cílem této publikace je představit rozsahem nevelká, doposud většinou opomíjená dílka z pozdně středověkých Čech a poukázat na různorodost krátké textové formy ve středověku.

Roudnická statuta byla sepsána pro první kanonii řádu řeholních kanovníků sv. Augustina v českých zemích, kterou založil roku 1333 pražský biskup Jan IV. z Dražic v Roudnici nad Labem.

Monografie věnovaná unikátnímu rukopisnému plánu Prahy olbřímích rozměrů (245×294 cm), jejíž podstatnou součástí je jeho knižní faksimile v měřítku 1:1 s originálem rozvržená na 99 stran. Knihu provází obsáhlá biografie F. A. L. Hergeta.

Knihovna augustiniánské kanonie v Třeboni je největší dochovanou středověkou klášterní knihovnou v Čechách. Knihovna augustiniánů v Borovanech s ní byla institucionálně úzce propojena. Oběma knihovnám se důkladně věnuje třísvazková publikace.

Publikace je věnována šlechtickým stoupencům historické jednoty bratrské v době 16. a první poloviny 17. století.

Opat zbraslavského kláštera Petr Žitavský (1. pol. 14. st.) je znám především jako autor převážné části Zbraslavské kroniky. Tato publikace přináší vědeckou edici jiného jeho literárního díla - sbírky kázání na velké svátky.

Publikace vychází u příležitosti stoletého trvání Archivu Pražského hradu (založeného roku 1920).

Kniha přináší příspěvky z konference pořádané před 2 lety v Nymburce. Tematickou osu tvoří mnohotvárnost styčných ploch mezi Hrabalovou tvorbou a historií / historiografií.

Kniha se věnuje vývoji kulturní krajiny na panství Dolní Břežany v raném novověku, sleduje zejména tři důležité prvky: vývoj intravilánu vsí na Dolnobřežansku

Biblické prology, tj. úvody k biblickým knihám, byly ve středověku obvyklou součástí latinské Vulgáty. V omezeném počtu se předmluvy staly součástí už nejstaršího překladu celé bible do češtiny z počátku 50. let 14. století.

Kodikologie je pomocná věda historická zabývající se literárními (neúředními) rukopisy, a to jak jejich materiální stránkou, tak jejich vznikem, funkcí a užíváním.

Publikace našeho předního odborníka na počátky knihtisku a tzv. inkunábule (prvotisky) objasňuje historické souvislosti založení první plzeňské tiskárny ve druhé polovině 15. století...

Korespondence dvou klíčových osobností naší osvícenské vědy a rané fáze národního obrození je přímým svědectvím utváření národního vědomí a rozvoje vědeckého života v poslední třetině 18. století v českých zemích.

Šestý (a poslední) svazek řady katalogů rukopisných zlomků KNM, který podchycuje jednak zlomky nově objevené roku 2016, jednak celek menších zlomků ukládaných do trezoru již od 20. let 20. století a dosud nezpracovaných.

Cílem této knihy je seznámit čtenáře s různými typy středolatinských textů, představit prameny z pozdně středověkých českých zemí a poskytnout pomoc při samostudiu latiny.

Práce přináší transkripce dvou nově identifikovaných rukopisů české prove­nience s latinským textem tzv. Druhého vatikánského mytografa, tedy středověkého souhrnu antické mytologie.

Dvě informačně bohaté písemnosti pořízené městskou kanceláří za účelem výběru chebské zemské berně v období po husitských válkách, a to berního rejstříku z roku 1438 a oceňovací berní knihy z roku 1456.

Stati a rozšířené příspěvky z 32. vědecké konference Archivu hlavního města Prahy,uspořádané ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i.,a Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy ve dnech 8. a 9. října 2013.

V době těsně před vypuknutím husitské revoluce vznikl v Praze latinský traktát Mikuláše z Drážďan "Tabule veteris et novi coloris", který se pomocí kombinace obrazu a slova kriticky vyjadřoval ke stavu církve.