historické prameny a historiografie

Autorka si kladla otázku, kdo ve městě patřil k hlavním aktérům reformačního příběhu, jak spolu vzájemně komunikovali a ve kterých oblastech zdejšího života hrála konfese podstatnou roli.

Kniha se zabývá fungováním vesnických komunit na Moravě v druhé polovině 18. a první polovině 19. století na vzorku necelých čtyřiceti vesnic, které spadaly mezi tzv. privátní statky olomoucké kapituly.

Monografie poskytuje ucelený pohled na profesní život a sociálně-ekonomické poměry kléru v 18. století, a zaplňuje tak citelnou mezeru v poznání dějin společnosti českých zemí v raném novověku.

První díl Katalogu listin zahrnuje zpracování 1 005 jednotek této kritické edice veškerého bohemikálního diplomatického materiálu pro období od návratu Václava II. do Čech až do jeho české královské korunovace v roce 1297.

Publikace postihuje dynamický vývoj instituce, zabývá se její strukturou, každodenním chodem, personálním složením, druhy vydávaných písemností i jejich oběhem, a to vše na pozadí tehdejších správních reforem a historických událostí.

Pátý svazek sedmého dílu edice Český diplomatář je věnován analýze a dokumentaci paleografických aspektů českého diplomatického materiálu z let 1283-1306.

Publikace přibližuje osudy stovek českých krajanů, kteří v letech 1861-1865 bojovali v armádách americké občanské války.

Kniha se na příkladu dvou kronik české provenience zabývá funkcí středověkého dějepisectví v kontextu jeho vzniku.

K 730. výročí smrti českého krále, rakouského vévody a moravského markraběte Přemysla Otakara II.

Publikace z řady postkonferenčních sborníků nabízí komparativní pohled na roli Brna v rámci sítě měst rakousko-uherské monarchie.

Publikace představuje výběr z prací významného moravského historika, zvláště se soustřeďuje na statě vytvořené mimo akademickou půdu v době normalizace, kdy byl autor perzekvován.