Tato kniha je věnovaná výzkumu moderního českého komediálního divadla; šťastným příkladem jsou tu osudy tzv. avantgardy související se zkoumáním zdrojů mimického živlu v českém divadle. V případě vzniku a vývoje Osvobozeného divadla Jiřího Voskovce (
Kniha věnovaná Ladislavu Smočkovi (⁎1932), českému dramatiku a režisérovi, spoluzakladateli Činoherního klubu, představuje jeho dílo od poloviny 50. let 20. století k dnešku.
Dlouho postrádaná monografie o největším a současně jakoby nejkontroverznějším českém divadelním režisérovi Karlu Hugo Hilarovi (1885–1935) vychází z nejžhavější problematiky jeho šéfování ve Vinohradském divadle a v činohře Národního divadla.
Obsahově nabitá kniha je vyústěním mnohaleté badatelské a sběratelské práce Horníčkova obdivovatele Petra Jamníka, který pro ni vybral desítky mnohdy unikátních fotografií a artefaktů ze své sbírky.
Knihu O hercích a herectví píše zkušený divadelník. Spoluzakladatel a první umělecký šéf Činoherního klubu v jeho slavné éře 60. let, autor jedné z nejhranějších českých komedií Tři v tom, dramaturg, režisér a divadelní pedagog.
Pro pochopení originality Tylova přístupu k hereckému souboru a dramaturgii užívá autorka srovnání s jeho dobovým protipólem, významným hercem a romantickým dramatikem J. J. Kolárem (1812–1896).
Soubor studií navazuje na publikaci DISK a generace 1945 - O Jaroslavě Adamové a Jaromíru Pleskotovi a chce přispět k dalšímu zkoumání přínosu a osudů umělců, kteří tuto generaci tvořili.
Koncepce herectví uplatněné v tvorbě nejvýznamnějších českých divadelních režisérů 20. století: K. H. Hilara, E. F. Buriana, J. Honzla, J. Frejky, A. Radoka, O. Krejči, J. Grossmana nebo tvůrců Činoherního klubu.
