filosofie a náboženství

Vladimír Solovjov (1853–1900), významná osobnost mezináboženského dialogu, autor mnoha filosofických a teologických děl, s dalekosáhlým vlivem na současníky i následné generace píše slavné Tři rozhovory, ve kterých je zahrnutá Legenda o Antikristu.

Nejrozšířenější duchovní svědectví „východního člověka“ je pro své moudré doprovázení na cestě duchovního života také zrcadlem tolika našich vlastních problémů. V této poutavé četbě je můžeme snadno objevit.

Téměř vše, co děláme, se zakládá na vědění o světě kolem nás: jak se ráno oblékáme, jak si vedeme v práci, jak jednáme s jinými lidmi – to vše má základ v našem porozumění tomu, co víme o životě.

Je jednota výzkumu a výuky samozřejmým a nezbytným základem moderního vysokého školství? Shodují se na tom akademické elity všech západních zemí včetně České republiky.

Kniha podává výklad hlavních aspektů Lacanova pojetí psychoanalýzy i historii jeho konfliktu s Mezinárodní psychoanalytickou asociací. Každou část výkladu autor dokládá citacemi z Lacanových statí.

Úvahy o osudech kresťanské zvěsti v zemích Levanty.

Kniha Jamese A. Halla může čtenářům posloužit jako praktická příručka pomáhající lepšímu porozumění snům z hlediska Jungovy analytické psychologie.

Autor této pozoruhodné studie objasňuje význam duševních obrazů hurikánů – mysteriózních, nebezpečných, podněcujících, fascinujících, děsivých, nevypočitatelných, hrůzyplných, svérázných, mocných, zábavných, zkázonosných i rozpustilých – božských bouří.

Pochopení úlohy posvátné prostitutky, lidské ženy, která ztělesňuje vlastnosti bohyně lásky, může být způsobem, jak rozpoznat a naučit se respektovat božské vlastnosti projevující se v každém člověku.

Autor pátrá po potenciálních duševních zdrojích mužské sexuality a obnovy identity v době současného úpadku patriarchálního systému.

Edingerovo „Setkání s bytostným Já“ je psychologickým komentářem obrazového cyklu Williama Blakea, známého jako „Ilustrace ke Knize Jóbově“.

Sanfordova kniha je vhodným úvodem do praxe pro všechny, kteří se chtějí věnovat interpretaci snů z hlediska psychologie C. G. Junga.

Další pokračování solovjevské řady přináší systematickou studii jednoho z nejvlivnějších ruských myslitelů.

Prvotina, jíž tehdy mladý petrohradský filosof vstoupil do filosofické arény, zůstává nadále cenným impulsem: nebát se kriticky promýšlet hodnotná témata metafyziky.

Solovjevova význačná estetická pojednání komentuje profesorka dogmatické antropologie na Papežské univerzitě Gregoriáně.

Přednášky o boholidství, které pro Solovjova znamenali shrnutí úsilí, nesou rysy nadšeného tvůrčího náboženského myšlení.

Autoři se v této publikaci snaží nezaujatě a s maximální možnou objektivitou zkoumat postavení náboženství v současné době.

Jedno z významných děl velkého ruského myslitele a filozofa napsané v letech 1882-84 překvapí svou aktuálností, vynikající intuicí a hloubkou myšlenek.