Kde byli dva, nyní je jen Jeden. Pro
žitkem nedvojnosti se tradičně zabývají
všechna vyspělá světová náboženství.
Jeho podstata tkví v tom, že umírá nepravé já a pocit oddělenosti od Nejvyšší
skutečnosti se rozplyne a na jeho místo
nastupuje
"Modlitba musí reagovat na realitu
– na to, co opravdu je. Duchovní život
západní křesťanské církve nejvíce podrylo
odloučení teologie od spirituality, nauky
od praxe."
Mezi stoiky Seneca vyniká hlubokým psychologickým vhledem do lidské povahy, ctižádosti i obav. Jako první učenec západního světa důkladně zkoumal psychologii konzumerismu.
V sázce je opravdu mnoho. Živočišné i rostlinné druhy
rychle vymírají, planeta se otepluje a celé lidstvo dnes
čelí obrovské ekologické krizi. Počet lidí, kteří v nejrůznějších koutech světa aktivně praktikují buddhismus,
závratně roste.
Tato kniha přenáší sílu a moudrost
mnišské duchovní tradice do jednadvacátého století. Sestra Joan se
opírá o svatého Benedikta, který již
v šestém století usiloval o morální
integritu tváří v tvář pohanskému
Římu.
Kniha Král panna vznikla jako interpretace ruské pohádky Car panna, v níž se vyskytuje mnoho důležitých archetypů postav: zemřelá matka, věčně nepřítomný otec, který se znovu ožení, macecha, která se zamiluje do nevlastního syna i osudová žena.
Kontemplativní modlitba je proces vnitřní transformace, proměny započaté Bohem a vedoucí, pokud souhlasíme, k božskému sjednocení. V tomto procesu se mění způsob vnímání reality.
V dějinách náboženství můžeme vysledovat vždy dva proudy: jeden by rád dospěl k Bohu tím, že se zříká sexuality a pěstuje askezi a zdrženlivost; druhý zakouší Boha prostřednictvím sexuality a erótu. Obě cesty zřejmě odpovídají lidské zkušenosti.
Spisovatel David Michie vytvořil srozumitelný a čtivý úvod do tibetského buddhismu, ve kterém zpracoval vysoce ceněné a dnes již klasické dílo mnicha Šántidévy z 8. století známé jako Bódhičarjávatára neboli Uvedení na cestu k probuzení.
Autor pátrá po duchovních zdrojích mužské sexuality a možnostech obnovy identity v době krize a rozpadu patriarchálního systému. Zkoumá strukturu archetypických základů mužství a jeho nejvýznamnější symbol: falos.
Ve svých memoárech John čtenářům představuje Cestu leoparda, šamanskou cestu k probuzení intuice a spojení s duchovním světem. Přibližuje starobylou moudrost spojenou se sny, obřady, duchovními strážci a předky.
„Pravidelná kontemplativní modlitba spouští ozdravný proces, který můžeme nazvat „boží terapií“. Hluboké spočinutí, jehož dosahujeme při modlitbě, rozrušuje udusanou půdu kolem emočního plevele v našem nevědomí; naše tělo je jím doslova promořeno.
Na jídlo a potraviny dnes projikujeme myšlenky, které už nemají nic společného s nutným zajištěním základních životních potřeb. Nenaplněné emoční či sexuální potřeby uspokojujeme jídlem, které je vždy po ruce.
Filosof a teolog Anselm Grün radí, jak začít žít harmoničtější a radostnější život, těšit se ze vztahů, z toho, že jsme na světě, být se sebou spokojeni a zároveň být přínosem pro svoje bližní, jak objevit vnitřní klid a jak nepromarnit svůj život.