historie a fakta

Sborník Literární archiv č. 57 obrací pozornost k činnosti Českého centra Mezinárodního PEN klubu také vzhledem k nedávno uplynulému 100. výročí jeho založení.

Sborník Literární archiv č. 56 se věnuje třetímu prostoru české literatury a v (české) literatuře, tj. literatuře vztažené k českému prostoru a zároveň tento prostor přesahující, psané jinak než v češtině a zároveň latentně české.

Sborník vychází jako připomínka 100. výročí narození básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Vladislava (vl. jm. Ladislav Bambásek, 1924–2009), jehož vliv na českou kulturu 20. století byl zcela zásadní.

Fotografická vášeň Karla Čapka netrvala příliš dlouho a vrcholila v letech 1930–1932, kdy vznikla i většina jeho fotografických portrétů pátečníků.

Literární archiv č. 54 se věnuje dějinám nejdéle vycházejícího českého literárního časopisu Lumír (1851–1940).

Tématem 52. čísla sborníku Literární archiv jsou nakladatelství v letech 1918–1949. Oblasti nakladatelské činnosti, kterých se dotýká, jsou spolupráce nakladatelství s autory, výtvarníky a grafiky při přípravě knihy, finanční stránka vydávání...

Praha se v meziválečném období stala jedním z předních center emigrace z bývalého ruského impéria, a to i díky vstřícnému postoji mladé republiky a její politické reprezentace. Publikace, věnovaná výtvarné scéně „ruské Prahy“, se neomezuje na autorky

Odborná publikace navazuje na předchozí monografie Zkušenost exilu (2017) a Příběhy exilu (2018), které byly výsledkem práce na výzkumném projektu, který probíhal v letech 2016–2018 v Památníku národního písemnictví za účasti badatelů.

Kolektivní vědecká monografie Příběhy exilu navazuje na úspěšný výstavní katalog Zkušenost exilu, oceněný v soutěži Gloria musaealis jako nejlepší muzejní publikace roku 2017.

Sborník se věnuje konci první světové války, rozpadu habsburské monarchie a důsledkům, které tato změna přinesla. Zabývá se publicistikou Jaroslava Durycha, Karla Horkého a Waltera Tschuppika, romány Roberta Mimry, Erwina Otta a Hanse Watzlika...

Československá republika se ve dvacátých letech stala jednou z hlavních cílových zemí mnohonárodnostní vlny exulantů prchajících z území bývalého carského impéria před následky bolševického převratu.

Básník Jiří Karásek ze Lvovic, významný představitel české dekadence, proslul rovněž jako sběratel výtvarného umění. Publikace ho však představuje jako nevšedního sběratele knih a zakladatele knihovny.