historie a fakta

Publikace přináší první komplexní zpracování osudů všech 889 československých občanů, kteří byli v letech 1933 až 1945 popraveni v Drážďanech.

Monografie je druhým svazkem edice věnované Státní bezpečnosti (StB) v Československu.

Publikace představuje komplexní zpracování problematiky soudních rehabilitací v období pražského jara a v první polovině 70. let.

Toto číslo časopisu Paměť a dějiny se zaměřuje na vědu a techniku ve službách Státní bezpečnosti a ukazuje, jak moderní technologie ovlivňovaly zpravodajské aktivity i kontrolu společnosti v období studené války.

Předkládaná publikace zachycuje krátké zlomové období našich dějin, které mělo zásadní vliv na naši současnost. Patnáct českých a slovenských autorů-historiků ho zobrazuje z různých úhlů pohledu.

Tato kritická studie dokládá na základě konkrétních dobových příkladů, že pojem „zneužívání psychiatrie“ je třeba definovat a pojímat v širším slova smyslu, a to zejména z hlediska jeho realizace v rámci totalitárního systému.

Toto číslo časopisu Paměť a dějiny se zabývá mechanismy vylučování osob z „národního společenství“ v nacistickém Německu.

Další číslo časopisu Paměť a dějiny připomíná různé podoby odporu proti nacistické a komunistické diktatuře i současné zápasy o uchování a interpretaci historie. Nabízí tak pestrý a tematicky soudržný pohled na minulost i současnost.

Tématem této historické monografie jsou politicky motivované případy sebeupálení v sovětském bloku v letech 1966–1989. Na základě historických pramenů autor napsal studii o tomto fenoménu a jednadvacet portrétů živých pochodní.

V roce 2025 uplynulo 75 let od útoku komunistické státní moci na mužská i ženská společenství zasvěceného života, řády a kongregace. Předkládaná kniha se zaměřuje nejen na jejich perzekuci během let, kdy se komunistický režim v ČSR etabloval.

Publikace přibližuje nejkrvavější období sovětského režimu, tzv. Velký teror let 1937-1938, z československé perspektivy, odhaluje tragické osudy krajanů a popisuje jejich příběhy.

Tematické číslo časopisu Paměť a dějiny 3/2025 má v titulu „ženy ve stínu dějin“. Gwendolyn Albert píše o nucených sterilizacích romských žen.

Kniha obsahuje dvaašedesát dokumentů týkajících se vztahů mezi KGB a satelitní československou StB po okupaci ČSSR armádami Varšavského paktu v čele se Sovětským svazem.

Předkládaná publikace je zaměřena na popis a výklad událostí posledních týdnů a dnů existence komunistického režimu v Československu na různých místech republiky, ve velkých centrech i na „venkově“

V roce 2025 si připomínáme už osmdesát let od konce druhé světové války. Jaro roku 1945 bylo turbulentní dobou plnou protikladů a rozporů, což odrážejí i články, které najdete v Paměti a dějinách 1/2025.

Kniha přináší detailní pohled na sovětskou perzekuci židovských uprchlíků, nabízí dvacet jedna rozhovorů s československými židovskými uprchlíky, kteří se v letech 1939–1941 ocitli v sovětských pracovních a zajateckých táborech. Amglicky.

Spisovatel Jaroslav Foglar a jeho potýkání se Státní bezpečnosti, příběh představitele roszakovské kontrakultury Lubomíra „Čaroděje“ Droždě nebo třeba polozapomenutý osud mládeže z Československa, která před nacismem uprchla do Dánska, ...

Mezi Benešovem a Sedlčany se za 2. světové války nacházela největší základna Waffen-SS v Evropě – vojenský výcvikový prostor Böhmen.

Vznik komunistických režimů v Československu a v Polsku vyvolal odpor společnosti. Jeho podoba, rozsah i formy se lišily. Tyto rozdíly vyplývaly ze specifik dané země, regionu, historických tradic i dopadu druhé světové války.