naučná, odborná a učebnice

Publikace prozkoumává různé prvky a principy „rozhraní“ mezi publikem, prostorem diváka a obrazovým prostředím.

Bulharsko je země, kde mají k Čechům z historických důvodů velice kladný vztah. Byli to totiž právě Češi, kteří po osvobození Bulharska z osmanské nadvlády pomáhali bratrskému slovanskému národu vybudovat jeho nový stát.

Studie sleduje téma postavení člověka a z něj plynoucí nárok na vedení svého života skrze výkon volby z možností, jak být. V názvu zaznívá, že postavení člověka nemá povahu nějakého předem určeného pevného místa.

Publikace je výstupem projektu „Uspokojené a neuspokojené potřeby zvláště vulnerabilních pacientů vyššího věku v domácí a lůžkové péči“, který byl podpořen Grantovou agenturou Univerzity Karlovy.

Předmětem zájmu autorského kolektivu jsou přírodní útvary, které se staly městskými, národními či státními symboly. Symboly autoři chápou ve významu, který jim dal Max Weber (jako podmínku vytváření sociálních vazeb).

Dopisy z izolace vznikaly v první polovině roku 2021, kdy byly z důvodu covidové pandemie uzavřeny veškeré školy a výuka se většinou odehrávala online, bez osobního kontaktu se studenty.

Cestopis představuje specifický typ textu: je to historický egodokument a současně umělecký žánr. V devatenáctém století představovaly cesty těch, kdo se vydávali do zahraničí, nejvýznamnější způsob, jak se seznamovat s jinými krajinami, národy, ...

Učebnice přináší představení základních principů a metod empirického výzkumu ve společenských vědách.

Publikace mapuje otázku významu svátečnosti v životě migrantů v České republice.

Většina kapitol je věnována svátkům zemským, národním i „národním“, menšinovým (národnostním a náboženským) a pouze jedna z kapitol rozvíjí téma svátku rodinného.

Základem publikace jsou rozsáhlé životopisné rozhovory se čtyřmi osobnostmi, které v posledních dekádách hrály a dnes hrají významnou roli na romské hudební scéně v ČR: s Olgou Fečovou, Josefem Fečem jun., Pavlem Dirdou a Janem Duždou.

Monografie Dohled a okraj: rozhodovací procesy je třetí ucelenou zprávou z terénního výzkumu, který Pražská skupina školní etnografie provádí od roku 2008.

Diskuse o osobnostech, které se zapsaly do dějin Balkánu jako specifického kulturního regionu. Metafora hrdinů, šibalů a antagonistů odkazuje na význam osobností v historickém vývoji regionu.

Mezi prvními oceněnými účastníky třetího odboje byl Milan Kubes, známý pod přezdívkou Plukovník. Tento exulant, novinář, redaktor, překladatel a organizátor významně přispěl k boji za svobodu a demokracii v naší zemi.

Diskuse o současnosti i minulosti Balkánu jako specifického kulturního regionu.

Tato ilustracemi bohatě dokumentovaná práce navazuje na systematicky sledovaná témata v autorových předchozích knihách – zejména Umění a myšlení a Vznik Evropy. Vychází u příležitosti autorova životního jubilea.

Tato práce představuje pokus porozumět významu, jaký bastionové pevnosti měly pro evropské vojenství a jakou roli v něm hráli jejich demiurgové – tvůrci, dobyvatelé a obránci – evropští vojenští inženýři.

Purkyňův Politizující kovář je jeden z klíčových obrazů českého 19. století, propojuje v sobě řadu více i méně očekávatelných významů, vypovídá o přelomové době vzniku, o konstrukci postavení umělce a kritika a podílí se na autonomizaci malby.

V práci je ve třech základních částech analyzováno a rozvedeno základní téma z úvodu práce – společné otázky nenáhodně a nutně položené v medicíně i ve filosofii a společné zaujetí.

Kolektivní monografie podává dějiny tzv. reálného socialismu prostřednictvím netradičně pojaté historie vybraných metropolí střední Evropy jak státního, tak národního významu.