naučná, odborná a učebnice

Mezinárodní tým historiček a historiků literatury, výtvarného umění, divadla, filmu a hudby v kolektivní monografii sleduje, jakými způsoby umění v meziválečném Československu utvářelo veřejný diskurz.

Tato kniha svým obsahem a zaměřením nabízí unikátního průvodce při četbě Weilova díla.

Jonathan Culler (nar. 1940) patří v současnosti k nejvýznamnějším americkým literárním teoretikům a vykladačům strukturalistické a poststrukturalistické tradice.

Sborník ze 44. plzeňského mezioborového sympozia se zaměřuje na proměnu středoevropské ekonomiky z rurální v průmyslovou v průběhu tzv. dlouhého 19. století.

Kniha Čtivo. Díla a kontexty české populární literatury 1918–1939 nabízí prvního ucelenějšího průvodce po meziválečné populární literatuře, po jejích vrcholech i pádech, druzích i oblastech.

O česky a německy psané literatuře z českých zemí se dosud vyprávělo v oddělených příbězích, které měly zdůvodnit svébytnost národních literatur. Tato kniha naopak poprvé nahlíží vývoj literatury v českých zemích jako celek.

Mezinárodní tým historiček a historiků literatury, výtvarného umění, divadla, filmu a hudby v kolektivní monografii sleduje, jakými způsoby umění v meziválečném Československu utvářelo veřejný diskurz.

Svazek přináší výbor z prací Petera Shillingsburga z let 1984 až 2016, který autor sestavil přímo pro tuto ediční řadu.

Příležitostná poezie byla v české literatuře první poloviny 19. století rozšířeným jevem, který zasahoval jak do literárního dění, tak do společenského života utvářející se národní komunity.

„Učená společnost“ Societas incognitorum eruditorum (SIE) představovala jedinečné a zároveň uzavřené společenství lidí, kteří se nehodlali smířit s kulturním a vzdělávacím diktátem totalitního režimu tzv. normalizačního Československa.

Soubor esejů Na okraj literární tvorby českých výtvarníků je věnován textům českých výtvarníků 20. století, jejichž literární činnost tvoří minoritní, přesto pozornosti hodnou část jejich díla.

Experimentální výprava za časem, postavami a současnými podobami českého románu.

Publikace Roberta Kolára srozumitelně a přístupně rozkrývá vztahy mezi veršem buřičů a veršem jejich předchůdců, odhaluje tak širší souvislosti a mimo jiné ukazuje, co všechno může vést k výběru metra při psaní básní.

V roce 1487 vyšel v Praze u anonymního tiskaře, snad Martina z Tišnova, první český tisk žaltáře, který představuje nejstarší známý záznam čtvrtého překladu žalmů z latiny do staré češtiny.

Publikace Marka Přibila Iluze konstrukcí (Máchovy literární zápisníky) prověřuje platnost faktů, jež stály u zrodu hypotéz o těchto pramenech, a zpřesňuje tak nejbližší kontext Máchova Zápisníku i jeho pozici v souboru máchovských dokumentů.

Článková bibliografie představuje časopis Dialog, který vycházel ve dvou etapách: od dubna 1966 do srpna 1969, kdy bylo vydávání časopisu zastaveno, a v letech 1990–1992, kdy (v letech 1990–1991) periodikum vycházelo pod názvem Severočeský Dialog.

Cílem knihy je pochopit proměny české literatury mezi zářím 1938 a květnem 1945 neboli jak ji měnily a formovaly historické události.

Kdybyste měla dát svému dítěti na cestu životem jednu knihu, která by to byla? Vejce a já.

Kniha přináší tři univerzitní přednášky, jež Jan Mukařovský ve třicátých letech věnoval epice v literatuře.

Kniha komplexně a fundovaně představuje jednu z nejvýraznějších kulturních událostí třicátých a čtyřicátých let 20. století – anketu o „nejzajímavější knihu“ pořádanou pravidelně v letech 1928–1941 a 1946–1949 deníkem Lidové noviny.