ostatní

Po dvaceti pěti letech vychází zcela nový překlad deníku Anne Frankové. Poprvé v češtině s názvem, který svému dílu zamýšlela dát sama jeho autorka.

Svazky Publicistika 3 a Publicistika 4 navazují na vydanou Publicistiku 2 (2012) a přinášejí objemný souhrn Čapkových referátů, recenzí, poznámek a článků o dění v oblasti výtvarného umění v letech 1921–1930, respektive 1931–1939.

Knihu vytvořili bratři Tomáš a Martin Welsovi jako dárek pro své rodiče k Vánocům roku 1938. Podařilo se jim zachytit každodenní život jejich rodiny v Praze na konci třicátých let 20. století.

Jméno Leonida Pljušče (1939–2015), významného disidenta sovětské éry, je spojováno zejména s oběťmi politicky motivovaného zneužívání psychiatrie.

Anna Housková představuje trochu jiného Borgese, než jaký je znám z četby povídek. Odkrývá Borgesovu umanutou zálibu v argentinských reáliích a jeho vztahování se ke gaučům z literatury a zabijákům z předměstí.

Annelies Marie Franková (12. června 1929 - březen 1945) v roce 1933 s rodiči uprchla z Německa do Amsterodamu, kde se rodina od roku 1942 skrývala v půdním bytě. Tentokrát jako komiks.

Jádrem prvního svazku dvojdílné edice jsou vzpomínky Josefa Serinka (1900–1974), rozčleněné do 18 kapitol a doplněné epilogem Jana Tesaře a dokumentárními přílohami.

Otec Jeroným rád opakoval, že v duchovním životě je třeba „stavět na pevných základech“. Růst v nadpřirozeném životě seznamuje jednoduchým způsobem se zákony života s Bohem.

Vzpomínky francouzského básníka a dramatika Paula Claudela Obejmout minulost jsou přepisem 42 rozhovorů, které vedl s Jeanem Amrouchem v letech 1951–1952.

Životopisné vzpomínky Heleny Maršíkové, narozené v Roztoce na Podkarpatské Rusi, která prošla několika koncentračními tábory.

Po dočtení knihy znamenité francouzské autorky Agnes de la Gorce (1895–1976) možná leckdo pocítí – jako mnozí, kdo se s Benediktem setkali –, že nechce, aby tento svatý žebrák odcházel z jeho života.

Proslulá kniha obsahuje deníkové záznamy židovské dívky, která se s rodinou za války ukrývala před nacisty ve skrýši starého domu na předměstí Amsterodamu.

Paměti architekta Jana Sokola osvětlují dlouhou cestu za smyslem života, práce a víry.

Autor (jedna z největších postav moderního výtvarného umění) v knize rozvíjí myšlenky - výsledky pozorování a pocitů z období několika let na počátku 20. století.

Přední máchovský badatel Miroslav Koloc vrací k výkladu jednotlivých textů a pasáží z díla Karla Hynka Máchy a transformaci básníkova vidění – zaznamenaného v jeho denících či kresbách – do jeho básnické a prozaické tvorby.

Jedno z nejvýznamnějších děl české literatury s obrazovým doprovodem Oldřicha Hamery (* 1943), výrazného českého grafika, mj. jediného žáka a spolupracovníka Vladimíra Boudníka.

Welsovy vzpomínky na roky 1853-1897. Jsou nejen cenným svědectvím o mnoha detailech ze života vesnické židovské komunity v západních Čechách 2. poloviny 19. století, ale i neobyčejně citlivě napsaným literárním textem.

Soubor fotografických portrétů P. Havlíka vznikal v letech 2005-2008. Obsahuje snímky básníků a spisovatelů Vladimíra Binara, Petra Fidelia, Gertrudy Goepfertové, Zbyňka Hejdy, Pavla Kolmačky, Ivana Matouška, Eriky Olahové, Elišky Vlasákové,...

Výbor prací významného německého teologa a filosofa.

Středem autorových úvah je Evropa jako jedinečný kulturní a duchovní prostor, založený na křesťanství.