historické osobnosti

Jen málo dějinných postav má v historické paměti současné české společnosti tak nejednoznačnou pozici jako František Ladislav Rieger. I přes připomínání jeho osobnosti během význačných jubileí patří spíše k pozapomenutým postavám české historie.

Deníky knížete Karla VI. Schwarzenberga (1911–1986), publicisty a heraldika, zahrnují období od roku 1921 do roku 1947, do doby bezprostředně předcházející jeho odchodu do exilu.

Monumentální biografie rakouského politika a diplomata a s ním celé epochy evropských dějin mezi Francouzskou revolucí a revolucí roku 1848. Poprvé vyšla roku 2016, jejím předstupněm byla útlejší kniha Metternich.

Poválečné pohraničí bylo tavicím kotlem nadšenců a dobrodruhů, ale i těch, kteří se chtěli „uklidit“ stranou. V Liberci dalo spolu s událostmi z února 1948 vzniknout skupině, která nesouhlasila s komunistickým převratem.

Český bestiář přináší příběhy několika mužů, kteří během 20. století fatálně selhali a podlehli totalitním ideologiím.

Kniha představuje ojedinělou výpověď čtyř historiků, odborníků na období středověku – medievistů. V rozhovorech se svými žáky a spolupracovníky vzpomínají na roky svého života, mládí, dětství a dospívání; svá studia a celou akademickou kariéru.

Kniha rozhovorů s politickou vězeňkyní padesátých let Alexandrou Součkovou Kovářovou přibližuje její život za protektorátu, po válce i po únoru 1948, okupaci Československa roku 1968 a normalizaci.

Zapojení žen do vědeckého světa navazuje na zpřístupnění vysokoškolského vzdělání ženám, čímž se významně změnila jejich profesní, rodinná i společenská situace.

Kniha se zabývá historií Palestiny od tzv. Balfourovy deklarace do let 1948–1949.

Julius Fučík v komunistickém Československu a Albert Leo Schlageter v nacistickém Německu: dva popravení, ze kterých režim učinil mučedníky a na jejichž odkazu vybudoval skutečný kult.

Autor v rozsáhlém životopise jedné ze stěžejních postav závěru a rozuzlení éry studené války mezi Západem a Východem sleduje Michala Gorbačova od nejútlejšího dětství v zapadlé povolžské vsi.

Knižní rozhovor novinářky Andrey Procházkové a bývalého politika a univerzitního vyučujícího Petra Pitharta (1941) o naší cestě ke svobodě a především o tom, co se v politice a ve společnosti událo od roku 1989 až po současnost.

Alfred (Fredy) Hirsch, narozen roku 1916 v Cáchách, byl židovský pedagog a sportovec. Po nástupu nacistů k moci prchá do Prahy, začleňuje se zde do sionistického mládežnického hnutí a brzy se stává ústřední postavou práce s mládeží.

Kniha je vyvrcholením Pirjevcova řadu desetiletí trvajícího výzkumu dějin bývalé Jugoslávie. Dočkala se velice příznivého ohlasu a v současnosti patří mezi nejvydávanější historické monografie ve světě.

Obsáhlé paměti významné osobnosti evropské historie první poloviny 20. století jsou jedinečným svědectvím velkých dějinných zvratů ve Finsku i pozoruhodných životních osudů jednoho z největších Finů.

Ivan Michajlovič Majskij byl v letech 1932–1943 sovětským velvyslancem ve Velké Británii. V dobách, kdy bylo (nejen) pro sovětské diplomaty krajně nebezpečné vést si osobní deník, přestavují jeho zápisky ojedinělou výjimku.

Publikace se věnuje mapování vlivu novináře, literárního kritika, politika a komunistického ideologa Ladislava Štolla (1902–1981) na formování československé kultury ve 20. století.

Dne 15. března 1938 oslavovali Vídeňané po anšlusu Rakouska na náměstí Hrdinů Adolfa Hitlera. Po válce se Rakousku podařilo stylizovat se jako „první oběť Hitlerovy dobyvačné politiky“ a nacionální socialismus představit jako čistě „německý“ problém.

Kniha vykládá dílo básníka a myslitelele Bartholda Heinricha Brockese na pozadí německých a speciálně hamburských duchovních dějin 18. století a ukazuje jeho moderní rysy, jež mu v jeho době vynesly mimořádnou popularitu.