dle období

Kniha představuje obsah politické komunikace mezi českými zeměmi a zahraničními mocenskými centry stoupenců stavovského povstání (1618–1620), jeho spíše neutrálních pozorovatelů i odpůrců.

Tyto jedinečné dokumenty z bezprostřední zkušenosti vypovídají o holokaustu, odboji a koncentračních táborech. Edici doprovází rámující úvod a doprovodné texty Pavliných vnuků a Janyho neteře.

Jak čeští muži vnímali v roce 1914 svoji vojenskou povinnost? Proč většina z nich věrně sloužila monarchii až do posledních dnů války? Jak válečná zkušenost v uniformách c. a k. armády ovlivnila jejich vnímání vlastní mužnosti?

Kniha tematizuje rodinu jako základní prvek společnosti a objekt zájmu státu na poli sociálního inženýrství.

Kniha se zabývá zvláště na základě badatelsky dosud nevyužitých relací zahraničních vyslanců na císařském dvoře, rodinné korespondence Habsburků a pitevní zprávy průběhem nemocí Rudolfa II.

Kniha zachycuje pozadí sbližovacích pokusů české a německé politiky na sklonku 19. století.

Legát Jan Palomar, jeden z členů poselstev, které basilejský koncil v letech 1433-1436 vysílal do Čech, navrhl představitelům církve způsob, jak zkrotit neporazitelné husitské kacíře. Příspěvek k dějinám středověku.

Historická monografie podává přehled dějin mezinárodního komunismu v letech 1919-1943 z perspektivy jeho centrální organizace i jednotlivých národních sekcí.

Druhá světová válka nebyla jen časem těžkých bojů, utrpení a ztrát a obětí, ale také dobou nadějí, plánů a koncepcí vztahujících se k poválečné budoucnosti.

Panovnické korunovace v době baroka patřily k nejvýznamnějším slavnostem, které tehdejší Čechy (a částečně i Morava) zažily.

Čtenář se díky této publikaci dozví mnohé o jezuitech a ochranovských (moravských) bratrech, o jejich působení mezi "pohanskými" národy, o životě Indiánů v Americe 18. století, o společenských utopiích raného novověku, o nadějích a rozčarování.

Při vyslovení jmen jako Andreas Baader nebo Ulrike Meinhofová přeběhne dodnes pamětníkům mráz po zádech. Ta jména totiž patřila teroristům z Frakce Rudé armády (RAF).

Autoři sborníku nabízejí čtenářům pohled odborníků na aktuální filmová, románová, divadelní, komiksová a počítačová zpracovávání antických témat.

Americký historik rekapituluje etnické čistky a případy genocidy, které poznamenaly celé 20. století a hledá, co je pro ně charakteristické.

V neobvykle pojatém souboru esejí se přední francouzský specialista na dějiny 19. století Maurice Agulhon zabývá osobností generála Charlese de Gaulla.

Mocenské plány ansbašských (franských) Hohenzollernů se vedle Východního Pruska orientovaly také na Slezsko, které bylo vhodným nástupištěm pro jejich expanzi ve střední a východní Evropě.

Známá amerikanistka sleduje, jak se vytvářela a jakou roli hrála skupinová identita a tolerance k odlišnosti u prvních severoamerických kolonistů v 16. a 17. století.

Ojedinělý pokus o dějiny Cikánů a jejich stýkání a potýkání se státními orgány a obyvateli moravských měst a vesnic se soustřeďuje především k 17. a 18. století. Studii doplňují mikrosondy zachycující osudy konkrétních rodin a jedinců.

Uznávaný anglicky historik kulturních dějin Peter Burke sepsal dějiny nejvlivnější historiografické školy dvacátého století "Annales".

Znalec soudobých rumunských dějin předkládá životopis rozporuplného politika, komunistického aparátníka a s postupem doby stále více diktátora Nicolae Ceauşesca, jehož stín visí nad rumunskou politikou dodnes.