Bitva u Moháče (29. srpna 1526) má pro naše maďarské sousedy podobný význam jako v českém historickém povědomí Bílá hora. Kniha je pokusem vylíčit příběh moháčské tragédie, jak může být viděn z dnešního pohledu.
Kniha představuje údajně autobiografické svědectví Cataliny de Erauso (kol. 1592–1650), ženy, která se rozhodla žít jako muž, účastnit se vojenského života a jednat v rozporu s očekáváními, která na ni kladla společnost, rodina i církev.
Obuv je materiální konstantou lidské existence. Před první světovou válkou bychom v českých a rakouských zemích nalezli výrobce obuvi téměř v každé obci...
Eseje a studie se zaobírají problémy, koncentrovanými do tří tematických celků: sociální dějiny, historická paměť a politika paměti a osobnosti středoevropské historiografie 50.-80. let 20. století.
Další ze série autorových kronik začíná komunistickým
převratem v únoru 1948 a končí v létě 1953 událostmi
spojenými s takzvanou měnovou reformou, kdy komunisté okradli prakticky všechny obyvatele Československa.
Druhý díl celobarevné publikace „Polná včera a dnes" volně navazuje na první díl z roku 2025. Zachycuje na historických i současných fotografiích město v Kraji Vysočina, s bohatou historií sahající až do 13. století.
Ještě před sto lety byla Evropa světem králů, císařů a knížat. Vládnoucí dynastie byly propojeny rodinnými svazky, jejich členové se oslovovali jako „drazí bratranci“ – a zároveň rozhodovali o osudech milionů lidí, o válce, míru i budoucnosti států.
Téměř půl tisíciletí stáli Habsburkové v centru evropských dějin. Vládli rozsáhlé mnohonárodnostní říši, přežili reformaci, turecké války, napoleonské konflikty i revoluce, a přesto dokázali znovu a znovu obnovit svou moc. Jak je to možné?
Dílo řeckého lékaře Ktésia z Knidu se zachovalo jen fragmentárně u jiných autorů. Ktésiovým nejznámějším spisem byly Perské dějiny čili Persika. Autor v nich líčil historii Asýrie, Babylónu až po založení perské říše v roce 550 př. n. l..
Osobní záznamy tří terezínských vězňů. Patřili mezi ty, kteří se snažili zachovat vzpomínky na krutá léta před deportací a po deportaci do terezínského ghetta pro sebe či své nejbližší.
Autorovi této knihy jde o kritickou sebereflexi české strany tam, kde vůči Němcům přetrvává zaujatost, mýty, legendy a polopravdy; o co možná nejobjektivnější pohled na soužití obou národů v minulosti.