Svazek Eudaimón předkládá široké odborné čtenářské obci soubor příspěvků z mezinárodní konference "Contacts, Migrations and Climate Change" uspořádané v květnu 2015 u příležitosti životního jubilea prof. Jana Bouzka.
Dvě informačně bohaté písemnosti pořízené městskou kanceláří za účelem výběru chebské zemské berně v období po husitských válkách, a to berního rejstříku z roku 1438 a oceňovací berní knihy z roku 1456.
Moravské rukopisné kancionály 17. a 18. století jsou odborné veřejnosti
téměř neznámé a jejich písně nikdy nebyly edičně zpřístupněny,
přestože mohou byt pozoruhodným pramenem pro poznání barokní
literatury, hudby, lidové zbožnosti a umění.
Časopis, vydávaný od roku 1997 Ústavem
světových dějin FF UK v Praze, od roku 2006
společně s Institutem východoevropských
dějin Fakulty historických a kulturních věd
Vídeňské univerzity, obsahuje odborné
studie z dějin mezinárodních vztahů.
Předmětem knihy jsou aktivity československého vojska
pohybujícího se v letech 1918–1920 po Trans-sibiřské magistrále,
a to především ve vztahu k Číně.
Od roku 2002 působí každoročně v jižní části
Uzbekistánu poblíž městečka Šerabádu mladý tým
archeologů z Univerzity Karlovy v Praze a spolu s
uzbeckými badateli pracuje na zaplňování bílých míst
na pomyslné historické i skutečné archeologické
mapě.
Tato kniha je poctou žáků, kolegů a přátel k životnímu jubileu profesora Eduarda Gombára, jednoho z nejvýznamnějších postav současné arabistiky a historiografie islámských zemí. Obsahuje též autorovu bibliografii.
Kniha představuje formou mozaiky informací a bohatého fotografického doprovodu jak pyramidové komplexy, hrobky a chrámy, tak život a společenskokulturní vývoj staroegyptské společnosti, postavení
panovníka, administrativní aparát,...
Osmé číslo časopisu přináší aktuální zprávy z výzkumů na území české archeologické koncese v Abúsíru a celou řadu zajímavých příspěvků, které spojuje společný jmenovatel – starověký Egypt, jeho historie, archeologie, náboženství a další.
Osu knihy tvoří životy tří výrazných osobností – Melchiora, Kateřiny a Kryštofa z rodu svobodných pánů z Redernu. Původem slezská šlechtická rodina je představena v době svého působení v Čechách (1558–
1621).
Práce, jejímž tématem je problematika vzdělávání židovských dětí a mládeže v Protektorátu Čechy a Morava a později v ghettu Terezín, rekonstruuje postupné vylučování těchto dětí z německých i českých protektorátních škol a diskriminační opatření.
