Kniha představuje ojedinělou výpověď čtyř historiků, odborníků na období středověku – medievistů. V rozhovorech se svými žáky a spolupracovníky vzpomínají na roky svého života, mládí, dětství a dospívání; svá studia a celou akademickou kariéru.
Kniha rozhovorů s politickou vězeňkyní padesátých let Alexandrou Součkovou Kovářovou přibližuje její život za protektorátu, po válce i po únoru 1948, okupaci Československa roku 1968 a normalizaci.
Autor v rozsáhlém životopise jedné ze stěžejních postav závěru a rozuzlení éry studené války mezi Západem a Východem sleduje Michala Gorbačova od nejútlejšího dětství v zapadlé povolžské vsi.
Knižní rozhovor novinářky Andrey Procházkové a bývalého politika a univerzitního vyučujícího Petra Pitharta (1941) o naší cestě ke svobodě a především o tom, co se v politice a ve společnosti událo od roku 1989 až po současnost.
Kniha je vyvrcholením Pirjevcova řadu desetiletí trvajícího výzkumu dějin bývalé Jugoslávie. Dočkala se velice příznivého ohlasu a v současnosti patří mezi nejvydávanější historické monografie ve světě.
Obsáhlé paměti významné osobnosti evropské historie první poloviny 20. století jsou jedinečným svědectvím velkých dějinných zvratů ve Finsku i pozoruhodných životních osudů jednoho z největších Finů.
Ivan Michajlovič Majskij byl v letech 1932–1943 sovětským velvyslancem ve Velké Británii. V dobách, kdy bylo (nejen) pro sovětské diplomaty krajně nebezpečné vést si osobní deník, přestavují jeho zápisky ojedinělou výjimku.
Ve svých unikátních vzpomínkách se nakladatel Vladimír
Žikeš soustředil na svou odbojovou činnost za druhé
světové války na Slovensku, kam byl po odhalení gestapem
nucen odejít v srpnu 1943.
Autor se ve vzpomínkách vrací do dětství, které narušila první světová válka a bolševická revoluce v SSSR. V jedenácti letech se svými rodiči emigroval do Estonska, strastiplná pouť byla poznamenána dokonce smrtí autorova bratra a sestry.
Když Heinrich Böll přijel s rodinou 20.srpna1968 na pozvání Československého svazu spisovatelů do Prahy, aby se zde seznámil s vývojem tzv. pražského jara, netušil, že se záhy stane očitým svědkem sovětské vojenské invaze.
Kniha Ernsta Jüngera V bouřích ocele vyšla poprvé v roce 1920 s podtitulem Z deníku velitele úderného oddílu. Jedná se o deníkové zápisky z 1. světové války, ve kterých autor barvitě a bez příkras vylíčil své zážitky ze západní fronty.
Bohuš Beneš (1901–1977) byl synovcem muže, který se stal jedním z nejdůležitějších politiků Československa. Edvard Beneš na Bohuše od mládí dohlížel a pomohl mu ke kariéře na ministerstvu zahraničí.
Tato monografie o Emilu Háchovi se soustředí nejen na
roli prezidenta druhé republiky a protektorátu Čechy
a Morava, ale i na celý jeho životní příběh.
Autoři tohoto mrazivého životopisu líčí generála Ericha Ludendorffa, jednu z nejdůležitějších, ale i nejméně známých postav první světové války, jako „muže beze stínu“, jako neproniknutelnou osobnost.
Deník pražské Němky Margarete Schellové zachycuje autorčiny osobní zážitky během desetiměsíčního pobytu v československých internačních táborech od zatčení během Pražského povstání až do března roku 1946.