literatura

Kniha přináší v intencích snahy po vyrovnání se s minulostí varování před možným opakováním života v totalitě na podkladě životního příběhu ženy, spisovatelky, novinářky, překladatelky, divadelní kritičky Marie Majerové.

Vzpomínkové texty a esejistické črty obsažené v tomto svazku přinášejí dvě výjimečná svědectví o závěrečném údobí života amerického básníka, esejisty, překladatale a literárního historika Ezra Pounda.

Editor Helmut Peschina vybral z Rothova díla pasáže (dopisy, publicistické články, prózu), které pomocí stručných komentářů a přechodových textů spojil v jakousi mozaiku ilustrující život tohoto velkého spisovatele - a to jeho vlastními slovy.

Kniha obsahuje psychologické a tvůrčí profily Thomase a Heinricha Manna i Thomasových dětí Klause, Gola a Eriky a postihují jejich potřebu umělecky i lidsky se - ve stínu velkého otce a strýce - prosadit, což jistě bylo po všech stránkách velmi složité.

Biografie J. Austenové od německé autorky nasvěcuje život „anglické Jane“ , jak ji nazývají Britové, z překvapivých úhlů. Rovněž doba a místo jejího života, které sama Austenová zachycuje tak poutavě, E. Maletzke popisuje nejen zasvěceně, ale i čtivě.

Kniha je svéráznou monografií významného českého prozaika Ladislava Fukse.

Autorka se vydala po stopách známého spisovatele I. B. Singera, od jeho narození v polském městečku Leoncině až do jeho smrti v Miami Beach. Využívá vzpomínek lidí, kteří spisovatele znali i těch, kteří znali prostředí starého Polska.

Soubor studií věnovaných třem spisovatelským exilovým osobnostem.

Autorka na příběhu Gottfrieda Benna a Elsy Lasker-Schülerové ukazuje na obtížnost této německo-židovské symbiózy dvou básníků.

Rozhovory s Harry Jamesem Cargassem a Michalem Bauerem.

Paměti Vladimíra Hellmutha, potomka slavné pražské patricijské rodiny.

Autorka na základě dobových materiálů popisuje příběh "vysněného páru jazzové éry".

První česká monografie o životě a díle prozaika a filmového scenáristy, žijícího dnes střídavě v Čechách a ve Washingtonu, řadí spisovatelovu tvorbu do neorealistického proudu.

Titul Člověk v uzavřeném prostoru charakterizuje základní existenciální situaci Hostovského hrdinů, s níž se můžeme setkat prakticky ve všech autorových dílech.