eseje, úvahy, publicistika

V této nové sbírce pečlivě vypracovaných esejů se uznávaný historik architektury Christopher Long zabývá některými z přetrvávajících mýtů a mylných představ o životě, díle a myšlenkách Adolfa Loose.

V této knize osmi esejů se známý historik architektury Christopher Long zabývá významy spisů a designérské práce Adolfa Loose, kulturního světa, do kterého byl zasazen, a toho, jak na něj pohlíželi kritici a veřejnost.

V knize The New Interior zkoumá Christopher Long, jak během pouhých sedmi let těsně před vypuknutím první světové války tři přední vídeňští modernisté – Josef Hoffmann, Adolf Loos a Oskar Strnad – redefinovali myšlenku moderní interiér.

Je lepší horská dráha, nebo tramvaj v Lisabonu? Může mít život podobný říz, nebo se to stává jen ve fantazii?

Kniha přináší svědectví o pozoruhodných dílech předního českého sochaře Jiřího Příhody, vytvořených během posledních deseti let, kdy žil v texaském Austinu.

Zápisky z bezčasí Denisy Vostré, inspirované „dobou s koronavirem“, ukazují, že události v životě moderního člověka v sobě střetávají vážné s nevážným za všech okolností. Záleží na tom, jak to bereme – pokud si tedy můžeme vybrat.

Mirek Michálek se ve své humorbidní sbírce fejetonů a glos zabývá základními problémy moderní společnosti, jako jsou například nespavost, Moravské národní obrození, pochopení díla Roberta Musila nebo tajemství černých děr a veřejných záchodků.

Převážně textová publikace, která je společným dílem týmu špičkových odborníků z několika vědních oborů, poodhaluje fascinující dobrodružství života sběratele, botanika, lékaře, cestovatele a mecenáše Jindřicha Vávry (1831–1887).

Vzájemný dialog obsahově nabitých, stylisticky bravurních textů Jiřího Přibáně a magicky atmosférických obrazů Jakuba Špaňhela přináší zcela vzácný zážitek.

Klíčové problémy spojené s překládáním Shakespearova díla formuluje a třídí Jiří Josek na základě bohatých osobních zkušeností.

Profesor dějin architektury Christopher Long se v knize svých esejů věnuje zásadním momentům, které měly určující vliv na vývoj tvorby světově uznávaného architekta Adolfa Loose.

Milan Knížák náleží k tvůrcům, jejichž dílo i postoje fascinují a zároveň znepokojují a provokují svou nesmlouvavou přímočarostí, ojedinělou schopností působit snad ve všech sférách umělecké činnosti a niternou potřebou přesahovat hranice umění.

Fotograf Vojtěch Vlk ve své knize TranSpiRituals zkoumá rozmanitost rituálů světových náboženství, skládá pestrou mozaiku religiozity a při svém poutnictví se ptá, čím se různé konfese liší.

Fotografie Pavla Hrocha a esej Jáchyma Topola zaznamenávají divoká léta po sametové revoluci v Praze, vzrušené období oslav nově nabyté svobody o pádu komunistického režimu v Československu.

Jan Schmid, zakladatel Studia Ypsilon, režisér, výtvarník, spisovatel, herec a profesor DAMU, se ve své knize Epištoly v kapitolkách nezamýšlí pouze nad světem umění, ale nabízí čtenáři i svérázný vhled do zákonitostí běžného (limitovaného) života.

Zkušenosti z divadelní praxe konfrontuje švýcarský teatrolog profesor Andreas Kotte s impulzy ze seminářů, které vede na bernské univerzitě, a vzniká jeden z možných, jak sám zdůrazňuje, úvodů do problémů historie a teorie divadla.

Koncepce herectví uplatněné v tvorbě nejvýznamnějších českých divadelních režisérů 20. století: K. H. Hilara, E. F. Buriana, J. Honzla, J. Frejky, A. Radoka, O. Krejči, J. Grossmana nebo tvůrců Činoherního klubu.

Eseje v této knize vznikaly ze zaujetí pro současné umění a literaturu jako zvláštní formu lidského myšlení - myšlení, ve kterém se smysl nepotvrzuje, ale neustále znovu a znovu objevuje.

Esej Victora Huga odráží snahu mladého umělce o zásadní průlom v myšlení o umění a je nejdůležitějščím projevem směřování mladé umělecké a intelektuální generace ve Francii první třetiny 19. století