eseje, úvahy, publicistika

Jméno Jevgenije Prigožina ještě před několika lety znali pouze lidé, kteří podrobně sledovali dění v Rusku. Ovšem poté, kdy Rusko v únoru 2022 přepadlo Ukrajinu, se každý dozvěděl, co je Wagnerova skupina a kdo je Jevgenij Prigožin.

Kniha, jež se věnuje historii ukrajinsko-ruských vztahů, je v českém veřejném prostoru, jímž se šíří redukované obrazy, zjednodušené pravdy, emoce a obavy, neobyčejně potřebná.

Eseje shromážděné v této knize se pohybují na pomezí literární a kulturní antropologie. Zabývají se analýzou věcí jako metafor vědění a vyprávění, vztahem mezi jazykem, tělesností a věcností.

Autorka v knize shrnuje vše podstatné, co dokáže současná literární věda nabídnout k obrazu města v literatuře.

Sborník šesti esejů vychází k 100. výročí úmrtí Bjornstjerne Bjornsona - významné osobnosti norské kultury, autora textu norské hymny, nositele Nobelovy ceny za literaturu a bojovníka za práva malých národů na sebeurčení.

Výbor fejetonů psaných od června 2008 pro Mladou frontu Dnes. Svazek Z pohledu trilobita navazuje chronologicky na knihu O ničem a o všem, shrnující autorovu publicistickou tvorbu do roku 2007.

Všední život obyvatel Československa sedmdesátých let 20. století byl na každém kroku poznamenán ideologickou propagandou. Soubor studií nabízí pohled např. na způsob zobrazování lásky za časů normalizace na televizních obrazovkách a na úlohu dobové módy.

Dosud knižně nevydaná studie Václava Černého postihuje jak společné rysy evropského barokního dramatu jako celku, tak jeho národní specifika.

Kniha přinášející v pěti literárních dokumentech svědectví předních představitelů kultury českého undergroundu.

V této inspirativní monografii se autor pokouší najít smysl postmodernistické literatury prostřednictvím pojmu světový názor. Román nás při četbě pobízí k přemýšlení nad světem i sebou samým, k uvažování nad vlastní identitou.

Obsáhlý výbor z publicistické tvorby Pavla Kohouta z let 1975–2008.

Osm esejů, které velký český básník a novinář Jiří Rulf těsně před svou smrtí soustředil v této knížce, bylo napsáno v rozmezí dvaceti let (1986–2006).

Rukopis prof. Jiřího Trávnička analyzuje kognitivní způsoby, jimiž se děti ve raném věku (3–10 let) vztahují k literatuře, a to především k epice.