eseje, úvahy, publicistika

Publikace přináší dvanáct rozhovorů s výraznými osobnostmi napříč českou společnost. Mezi zpovídanými jsou například Věra Jourová, Rozárie Haškovcová, Vladimír Špidla či Jaroslav Rudiš.

Fejeton neboli lísteček, též podčárník, je novinářský žánr v době X a fb a jiných výkřikových platforem ohrožený podobně jako gorily nížinné. Pracuje s vtipem, třeba i černým, neprospívá mu ani korektnost.

Eseje o českém i světovém dokumentárním filmu.

Sborník brilantních esejů současných českých intelektuálů, kteří se hlásí k Bělohradskému jako filosofovi, jemuž leží na srdci věci veřejné, starost o dobro obce.

O plíživém převratu ve své zemi mluví bývalý prezident Lech Wałęsa, filmařka Agnieszka Holland, novinář Adam Michnik a další Polky a Poláci.

Slovenský politik v roli velvyslance v Praze jako zasvěcený autor a vědoucí přítel rozumí Čechům stejně jako svým krajanům, a tak se o sobě díky němu dozvídáme často něco, co nám z vlastní perspektivy zůstává skryté.

Tři rozhovory dvou filosofů hledají odpovědi otázku, jak se orientovat v dnešním světě. Ačkoli přemýšlejí také o smrti, je to kniha proti strachu, proti panice – radostná kniha o vážných věcech.

Novinář a esejista Karel Hvížďala se tentokrát obrací sám k sobě. „Deníkové“ záznamy necelého roku zachycují jeho niterné, soukromé úvahy a vzpomínky na pozadí domácích i světových událostí, eskalujících směrem k fatálnímu napadení Ukrajiny Ruskem.

Zpovědi lidí, pro které je brexit osobní katastrofou. Evropani v Británii a Britové v Evropě usvědčují britské politiky z pokrytectví, manipulací a lží, ze zrady.

Co se dělo s českou společností, s celým světem v době ohrožení covidem-19? Co jsme se dozvídali o sobě?

Kniha vzpomínek volně navazuje na dva svazky fejetonů a drobných esejů Osmý den týdne a Dobře mrtvý dědeček.

Druhá kniha fejetonů volně navazuje na předešlý úspěšný Osmý den týdne. K babičce, hlavní postavě prvních příběhů, se tentokrát výrazněji připojuje Hvížďalův dědeček a další postavy české společnosti 20. století malíři Jan Zrzavý a Antonín Pelc.

Pocta jihočeské krajině, přírodě a lidem, kteří ji od pravěku citlivě přetvářeli. V delších i drobných esejích vypráví Václav Cílek zejména o Hluboké nad Vltavou a blízkém hradišti Baba v hlubocké oboře.

Víc než sedmdesát autorů a téměř dvacítku fotografů spojuje láska k zemi, která je jim domovem a provází je od dětství. Jejich vyznání jsou pozvánkou i průvodcem českou kotlinou i jejím pohraničními lesy, moravskými kopci i úvaly, slovenskými horami.

Výbor fejetonů, které vznikaly jako sobotní zamyšlení pro Český rozhlas Plus v letech 2013–2015, ale pro knižní vydání se proměnily v komponovaný celek, který nás provádí nejen jedním kalendářním rokem, ale i více než sedmdesáti lety autorova života.

Kniha je pronikavým kritickým pohledem na Evropskou unii a úvahou o její budoucnosti.

Rozhovory a eseje z první poloviny devadesátých let rozšířené o knižně nevydané dialogy a úvahy z let 1998-2012.

Arnošt Kolman se od začátku bolševické revoluce pohyboval mezi jejími vůdci a tak se jako jeden z mála Čechů setkal i s Leninem. Po několika samizdatových edicích z osmdesátých let je to první české vydání rozhovoru včetně zmíněného dopisu.