Kniha popisuje proměnu smýšlení
lékařů v novověku, kdy se přírodověda
a medicína odklání od antického modelu
humorální patologie, která vykládá všechny
choroby jako nerovnováhu tělesných šťáv,
k patologické anatomii a experimentální
fyziologii.
Konsilia tvořila důležitou součást středověké i raně novověké odborné lékařské literatury. Literární konsilium obsahovalo písemné vylíčení jednoho konkrétního případu pacienta a lékařovu radu na léčebný postup.