Předložená publikace “Myšlení myšleného” má jednoduchý úkol: upozornit čtenáře, že úkol myšlení není vyčerpán deskripcí jsoucen a jejich funkcí, jak si to někdy představují současní politici, kteří rozhodují o celku vzdělání a výchovy.
Jednoduchost je pro filosofii to nejdůležitější, bez ní by nebyly vhledy do komponované pravdivosti. Žijeme však ve světě, kde lež se od pravdy téměř nedá odlišit.
Tato monografie je unikátním dílem v dějinách české islamologie a důstojným pokračovatelem díla takových osobností jako byli Alois Musil nebo Ignác Veselý. Kniha napomáhá k reálnému pochopení církevních snah o mezináboženský dialog s muslimy.
Kniha poukazuje na časovost člověka z jiného úhlu, než jsme zvyklí z tradice. Nejde zde o aristotelské pojetí časovosti, ale o časovost, jež je fenomenologická, na niž poukazuje především Martin Heidegger a Jan Patočka.
Vydávat sborníky k životnímu jubileu svého akademického kolegy je zavedeným zvykem. Málokdy je však dílo věnováno tak třaskavému i palčivému tématu, jakým je vztah křesťanství a islámu, a zároveň na počest tak vyvážené…
Autor, překladatel Koránu do španělštiny, se zaměřuje na obohacování evropské vzdělanosti arabským světem a dokládá, že arabská odborná literatura byla nejen prostředníkem zejména řeckého dědictví, ale sama je také obohacovala a rozvíjela.
Pohled na "nemoc", která postihla naši civilizaci v podobě druhé světové války. Představení osobností, které byly reprezentativní pro hlavní směr evropského myšlení a života.
